Vypracované otázky ke zkoušce - Sociologie

1.a Vývoj české a československé sociologie
1. Proč musí být veřejnost dostatečně vzdělaná a informovaná?
Protože by jinak nemohla být plnohodnotnou součástí politického systému. Veřejnost se nesmí nechat zmanipulovat, ale musí sama přemýšlet, co je dobré a co ne.
2. V čem spočívá realismus Masarykova konceptu humanitní demokracie?
Bez moudřejší teorie a angažovanosti se však lepší praxe nedočkáme.
• Veřejnost musí být dostatečně vzdělaná a informovaná, jinak nemůže být plnohodnotnou součástí politického systému. Masaryk zdůrazňoval, že „ idea pokroku a vývoje byla hlásána a všeobecně přijata s požadavkem demokratismu“.
3. Jak charakterizuje Patočka Benešův kriticismus?
Patočka konstatuje, že Benešův kriticismus kladl důraz na harmonii, soulad a tento kriticismus vždy vystupoval vůči extremismu, jednostrannosti, přehánění jednoho protikladu na úkor druhého. Beneš byl tím, kdo vyjednával, překlenoval, přesvědčoval a sjednocoval.
4. Jaký názor měli Masaryk a Beneš na byrokracii?
Masaryk a Beneš o byrokracii: Demokracie potřebuje byrokracii osvícenou, objektivní a bezpodmínečně nadstranickou. Demokracie potřebuje byrokracii osvícenou, objektivní a bezpodmínečně nadstranickou. Je třeba mít ve správ inteligentní, vysoce vzdělané lidi, nároky jsou hodně vysoké.
5. Proč 19. a 20. století nazýváme stoletími konfliktního nacionalismu?
Nezřídka se 19. a 20. století vykládají jako století konfliktního nacionalismu, ve skutečnosti to byla století zápasů demokratických a nedemokratických trendů.
6. Co konstatuje Beneš ve své práci „Demokracie dnes a zítra“?
Beneš konstatuje v práci „Demokracie dnes a zítra“ , že politika má být vědou a uměním, spočívajícím vždy na určité filosofii a morálce, na určitém filosofickém a mravním pojetí celého života individuálního a společenského
7. Co Bláha doporučuje, aby veřejnost dělala proti zneužívání moci?
Zákonem se žádný problém neodstraní, jestliže chybí důslednost k odstranění jeho příčin. Bláha konstatuje: „Je též třeba dohlížet, aby ti, kteří se dostanou k moci, ji nezneužívali k problematickým právním aplikacím, či dokonce k vědomému porušování práva.“
8. Jak Bláha vnímá postavení učitele ve společnosti?
Kulturu ve státě rozmnožují hlavně výchovně vzdělávací zařízení. Není dobré, aby učitel působil ve škole jako vševědoucí a přitom v běžném osobním životě byl spíše námezdní proletář. Škola má být orgánem sociální obnovy a výstavby. Ideálem dobré školy je sociální a kulturní vyspělost.
9. Co Bláha doporučuje pro působení masmedií ve společnosti?
Nepodléhat komerci, nepodporovat manipulaci, vznětlivost, uchvátanost, nervozitu, povrchnost a předrážděnost životního stylu. Sociálně konstruktivním činitelem školy by měla být kultivační odpovědnost.
10. V čem podle Bláhy spočívá postavení a úloha inteligence ve společnosti?
Pojímá-li inteligence státní společnost sociologicky, spatřuje v ní sociální organizaci. Nesnází sociální organizace je její vrůstající nejistota, neurčitý pojem svobody, který umožňuje mnoha lidem si vytvářet o svobodě anarchistické představy. Od „Deklarace práv člověka“ (1789) je známo, že svoboda jednoho nemá křížit svobodu druhých.