Popis:
1. Pojem a zvláštnosti mezinárodního práva
Mezinárodní právo je soubor právních pravidel upravujících chování států a jiných subjektů mezinárodního práva v jejich mezinárodních vztazích. Stanoví způsoby chování, které jsou nezbytné ke spořádanému soužití lidí na této planetě a které nejsou upraveny ve vnitrostátním právu. „Mezinárodní právo“ je tradiční název, který se vžil a používá se => jde o právo mezi subjekty mezinárodního práva. Je to novodobý název (starý asi 200 let), původně se hovořilo o právu národů.
Historie -> předpokladem vzniku je existence rovných subjektů, formuje se v 17. století, hlavním předělem byla 1. světová válka.
Zvláštnosti mezinárodního práva:
• normotvůrce je zároveň adresátem
• decentralizovaný výkon donucovacích pravomocí
• není zde nadřazená soudní moc
• právo částečně nepsané -> roste význam smluv
• především hmotné právo
2. Vztah mezinárodního práva a mezinárodní politiky
Mezinárodní politika je výsledkem vzájemného působení zahraničních politik všech států, které prosazují své zájmy, svá hlediska. Např. v 19. století přinesla Evropě relativně dlouhé období míru politika rovnováhy. Mezinárodní politika má několik nástrojů - diplomacie, propaganda, zbrojení, válka,… a taktických prostředků - vytváření aliancí, imperialismus,…
Mezinárodní právo se často utváří z mezinárodněpolitické praxe států -> jakmile norma vznikne, působí zpětně. MP je i užitečným nástrojem mezinárodní politiky (když ho lze využít), nebo překážkou (brání-li dosažení cíle). Vliv mezinárodního práva na skutečné chování států trvale roste -> dodržovat MP se stává pro státy potřebou, dodává důvěryhodnost. Porušením se státy vystavují kritice, sankcím,…
Klíčová slova:
mezinárodní právo
imperativní normy
odpovědnost
donucení
sankce
společenství států
Obsah:
- 1. Pojem a zvláštnosti mezinárodního práva
2. Vztah mezinárodního práva a mezinárodní politiky
3. Předmět mezinárodního práva veřejného a soukromého
4. Vývoj a dnešní význam nauky mezinárodního práva
5. Tradiční a soudobé mezinárodní právo
6. Stát jako subjekt mezinárodního práva
7. Postavení jiných subjektů než států v soudobém mezinárodním právu
8. Pojem a druhy pramenů mezinárodního práva
9. Mezinárodní smlouvy a obyčej jako základní prameny mezinárodního práva
10. Pomocné prameny mezinárodního práva
11. Důvody závaznosti mezinárodního práva
12. Druhy pravidel mezinárodního práva
13. Imperativní normy (ius cogens) v mezinárodním právu
14. Význam zásad mezinárodního práva a jejich kodifikace
15. Zásady mezinárodního ekonomického práva
16. Poměr mezinárodního práva k právu vnitrostátnímu
17. Progresivní rozvoj mez. práva a jeho kodifikace, orgány a formy jejich realizace
18. Hlavní dosavadní výsledky kodifik. úsilí v OSN a jiných mezinárodních organizacích
19. Pojem a druhy mezinárodní odpovědnosti
20. Obsah odpovědnosti států a její realizace
21. Donucení v mezinárodním právu a jeho formy
22. Sankce v mezinárodně organizovaném společenství států
23. Pojem a druhy států z hlediska mezinárodního práva
24. Vznik a zánik států, jejich právní důsledky
25. Uznání státu
26. Uznání vlády
27. Formy jurisdikce a imunita z jurisdikce
28. Extradice podle mezinárodního práva
29. Sukcese států
30. Státní občanství, jeho nabývání a zánik
31. Dvojí státní občanství, postavení bezdomovců a uprchlíků
32. Vývoj mezinárodně právní ochrany lidských práv
33. Evropský systém ochrany lidských práv
34. Azyl v mezinárodním právu
35. Pojem státního území, jeho nabývání a ztráta
36. Právní režim mezinárodních řek
37. Právní režim pobřežního moře
38. Právní režim volného moře
39. Právní režim výlučné ekonomické zóny a kontinentálního šelfu
40. Právní režim Arktidy
41. Právní režim Antarktidy
42. Právní režim vzdušného prostoru
43. Právní režim kosmického prostoru, Měsíce a jiných nebeských těles
44. Vývoj mezinárodněprávní ochrany životního prostředí
45. Státní orgány pro zahraniční styky
46. Zahraniční mise států
47. Diplomatické výsady a imunity
48. Úloha konsulů, jejich výsady a imunity
49. Pojem a druhy mezinárodních smluv
50. Vznik mezinárodních smluv
51. Výhrady k mezinárodním smlouvám
52. Výklad mezinárodních smluv
53. Ukončení a pozastavení platnosti mezinárodních smluv
54. Úloha a zásady řízení mezinárodních konferencí
55. Pojem a druhy mezinárodních organizací
56. Organizace systému OSN
57. Zásady Charty OSN
58. Hlavní orgány OSN, jejich složení, pravomoci a způsoby rozhodování
59. Systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN
60. Mírové operace OSN
61. Individuální a kolektivní sebeobrana podle Charty OSN
62. Prostředky pokojného řešení mezinárodních sporů
63. Arbitráž a smírčí řízení v mezinárodním právu
64. Organizace Mezinárodního soudního dvora OSN
65. Pravomoc Mezinárodního soudního dvora OSN
66. Rada Evropy
67. Evropská společenství (Evropská unie)
68. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
69. Organizace Severoatlantické smlouvy
70. Regionální organizace (OAS, OAJ, LAS)
71. Zákaz použití síly a hrozby silou v soudobém mezinárodním právu
72. Zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v soudobém MP
73. Definice agrese
74. Vývoj kodifikace práva ozbrojených konfliktů
75. Vývoj a současná úprava ochrany obětí ozbrojených konfliktů (mezinárodní humanitární právo)
76. Počátek a ukončení válečného stavu
77. Zakázané způsoby a prostředky vedení ozbrojeného konfliktu
78. Neutralita za ozbrojeného konfliktu
79. Trvalá neutralita států
80. Demilitarizace a neutralizace částí státního území a zeměpisných oblastí