Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované otázky ke zkoušce z Mikroekonomie
«»
| Přípona .doc |
Typ vypracované otázky |
Stažené 5 x |
| Velikost 0,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11639 |
| Poslední úprava 26.02.2018 |
Zobrazeno 1 399 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
10 Kreditů - kvalita:
91,5% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Technická univerzita v Liberci
- Fakulta:Ekonomická fakulta
- Kategorie:Ekonomika » Ekonomie
- Předmět:Mikroekonomie
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:47 stran
1. b) Vymezte pojem veřejný statek a asymetrická informace. Graficky zachyťte volbu optimálního množství veřejných statků a jev nepříznivého výběru v případě asymetrických informací.
Efektivnost působení cenového systému je závislá na předpokladech DK. V reálné ekonomice existují překážky dokonalé konkurence, tj. selhání trhu, které zabraňují efektivní alokaci zdrojů.
Patří mezi ně monopolní síla, externality, veřejné statky a nedokonalé informace.
Veřejné statky jsou statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti - nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost.
1. nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) - ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní (obrana, policie).
2. nevyloučitelnost - není vůbec možné nebo je neúnosně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby statku vyloučit (používání silnic).
Důsledkem první vlastnosti jsou MC veřejného statku nulové (při soukromém statku rostoucí), druhé vlastnosti, že mohou být tyto statky užívány, aniž by za ně bylo přímo placeno.
Obě vlastnosti vedou k pozici „černého pasažéra“ - vyhnout se placení v naději, že náklady uhradí někdo jiný a v jistotě, že není možné být vyloučen ze spotřeby.
Nezmenšitelnost a nevyloučitelnost vedou k zavádějícím informacím o žádanosti daného statku a tím k vynakládání nedostatečných zdrojů z hlediska celkové spotřeby. Odpovědnost za produkci těchto statků přebírá stát a financují je z daní. Nazývají se statky veřejnými.
Statek soukromý - spotřeba jedním spotřebitelem vylučuje spotřebuj jinému.
Statek čistě veřejný - má obě uvedené vlastnosti.
Statek smíšený - buď nezmenšitelný ale vyloučitelný (nákladní auta na mostě), nebo nevyloučitelný a zmenšitelný (vzduch).
Efektivnost působení cenového systému je závislá na předpokladech DK. V reálné ekonomice existují překážky dokonalé konkurence, tj. selhání trhu, které zabraňují efektivní alokaci zdrojů.
Patří mezi ně monopolní síla, externality, veřejné statky a nedokonalé informace.
Veřejné statky jsou statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti - nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost.
1. nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) - ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní (obrana, policie).
2. nevyloučitelnost - není vůbec možné nebo je neúnosně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby statku vyloučit (používání silnic).
Důsledkem první vlastnosti jsou MC veřejného statku nulové (při soukromém statku rostoucí), druhé vlastnosti, že mohou být tyto statky užívány, aniž by za ně bylo přímo placeno.
Obě vlastnosti vedou k pozici „černého pasažéra“ - vyhnout se placení v naději, že náklady uhradí někdo jiný a v jistotě, že není možné být vyloučen ze spotřeby.
Nezmenšitelnost a nevyloučitelnost vedou k zavádějícím informacím o žádanosti daného statku a tím k vynakládání nedostatečných zdrojů z hlediska celkové spotřeby. Odpovědnost za produkci těchto statků přebírá stát a financují je z daní. Nazývají se statky veřejnými.
Statek soukromý - spotřeba jedním spotřebitelem vylučuje spotřebuj jinému.
Statek čistě veřejný - má obě uvedené vlastnosti.
Statek smíšený - buď nezmenšitelný ale vyloučitelný (nákladní auta na mostě), nebo nevyloučitelný a zmenšitelný (vzduch).
Klíčová slova:
asymetrické informace
efektivnost
nabídky práce
konkurenční trh
mikroekonómie
poptávka
Obsah:
- 1. b) Vymezte pojem veřejný statek a asymetrická informace. Graficky zachyťte volbu optimálního množství veřejných statků a jev nepříznivého výběru v případě asymetrických informací.
2. b) Definujte pozitivní a negativní externality. Graficky znázorněte společenské náklady neefektivnosti. Charakterizujte mikroekonomickou politiku státu v případě záporných a kladných externalit.
3. b) Vysvětlete efektivnost ve výrobě. Grafický znázorněte a vysvětlete alokační pravidlo.
4. b) Zachyťte pomocí grafu a vysvětlete investiční a spotřební rozhodování při existenci kapitálového trhu.
5. b) Graficky znázorněte a vysvětlete situaci biletárního monopolu na trhu práce (cíle odborů).
6. b) Zakreslete křivku nabídky práce na dokonale a nedokonale konkurenčním trhu práce. Odvoďte křivku individuální nabídky práce a zakreslete křivku tržní nabídky práce.
7. b) Odvoďte poptávku po práci za předpokladu nedokonale konkurenčního trhu práce v krátkém a dlouhém období. Vysvětlete substituční, produkční, nákladový a příjmový efekt.
8. b) Odvoďte poptávku po práci za předpokladu dokonale konkurenčního trhu práce v krátkém a dlouhém období. Vysvětlete substituční, produkční a nákladový efekt.
9. b) Srovnejte neoklasické a alternativní cíle firmy. Vysvětlete jednoduchý manažerský model, Baumolův model firmy maximalizující obrat v celkových a marginálních veličinách.
10. b) Vysvětlete a graficky znázorněte následující modely oligopolu: oligopol s cenovým vůdcem, model se zalomenou křivkou poptávky, teorie her.
...
...
...
21. b) Graficky znázorněte nákladové křivky firmy v dlouhém období. Definujte a graficky zachyťte obalovou křivku.
22. b) Vysvětlete a graficky znázorněte rozdíl mezi TR, AR a MR v podmínkách dokonalé i nedokonalé konkurence.
23. b) Pomocí izokvantové mapy vysvětlete způsob volby technologie. Definujte a graficky znázorněte izokvantu, izokostu a křivku rostoucího výstupu
24. b) Graficky znázorněte vztah mezi celkovým, průměrným a mezním produktem. Charakterizujte výrobní stádia firmy.
25. b) Graficky znázorněte souvislost mezi tvarem indiferenčních křivek a vztahu spotřebitele k riziku.
26. b) Objasněte a graficky znázorněte ordinalistickou verzi teorii užitku (vlastnosti indiferentních křivek, linie rozpočtu, optimum spotřebitele).
27. b) Graficky znázorněte vliv změny ceny statku na poptávané množství (PCC). Vysvětlete a graficky znázorněte rozklad cenové změny na substituční a důchodový efekt.
28. b) Graficky zachyťte a pomocí odpovídající křivky vysvětlete vliv změny důchodu na poptávané množství (ICC, Engelova křivka, Engelova výdajová křivka - vysvětlete souvislost s důchodovou elasticitou).
29. b) Definujte tržní poptávku. Vysvětlete a graficky znázorněte tržní poptávku zohledňující efekt módy a snobské spotřeby
30. b) Objasněte a graficky znázorněte kardinalistickou verzi teorie užitku. Definujte pojmy celkový a mezní užitek. Graficky zachyťte zákon klesajícího mezního užitku.