Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Vypracované otázky ke zkoušce z pracovního práva a živnostenského práva
«»
| Přípona .docx |
Typ vypracované otázky |
Stažené 3 x |
| Velikost 0,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 6458 |
| Poslední úprava 24.08.2015 |
Zobrazeno 2 326 x |
Autor: jiri.hosko |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoké učení technické v Brně
- Fakulta:Ústav soudního inženýrství
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Právo živnostenské a pracovní
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:86 stran
1. Předmět, postavení a funkce pracovního práva.
Pracovní právo je jednou ze součástí právního řádu České republiky, je samostatným právním odvětvím. Upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci při výkonu práce, reguluje výkon práce pro zaměstnavatele, jeden ze subjektů tohoto vztahu (zaměstnanec) vykonává podle pokynů zaměstnavatele práci pro tohoto zaměstnavatele. Jedná se tedy o vztah úplatný. Jeden ze subjektů prodává pracovní schopnost druhému, práci koná s výrobními prostředky ve vlastnictví zaměstnavatele. Jde o spojení pracovní síly s výrobními prostředky, přičemž síla a prostředky jsou ve vlastnictví jiných subjektů.
Pracovní právo reguluje tedy určitou výseč vztahů, kdy je práce konána (nevztahuje se na osoby samostatně výdělečně činné).
Funkce pracovního práva
Soubor určitých trvale vymezených úkolů, směrů působení pracovního práva na společenské vztahy vznikající při výkonu závislé práce a v souvislosti s ním:
Ochranná funkce (zaměstnavatel i zaměstnanec ochraňují vzájemně, např. zaměstnanec je povinen ochraňovat majetek zaměstnavatele, odpovědnost za škodu apod.). Ochranná funkce se projevuje především v tom, že pracovní právo posiluje právní pozici zaměstnance, dává mu v určitých případech více práv oproti právům zaměstnavatele. Svými veřejnoprávními zásahy vytváří předpoklady pro to, aby práce byla vykonávána za podmínek neohrožujících životy a zdraví zaměstnanců, posiluje právní postavení zaměstnance při skončení pracovního poměru (to je podstatně silnější, zejména pokud jde o možnost jednostranného skončení) a chrání sociální sféru zaměstnance v rámci úpravy odpovědnosti za škodu, úpravou srážek ze mzdy, normy pracovního práva mají chránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci, ochraňovat těhotné ženy, zabraňovat zaměstnavatelům v benevolentním jednání a zacházení se zaměstnanci, omezit nerovné zacházení, atd.Existuje ovšem i ochrana zaměstnavatele - např. zaměstnanec je povinen střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele. Tato ochrana je ale daleko méně výraznější.
Organizační funkce Prostřednictvím organizační funkce pracovního práva stanovují pracovněprávní předpisy pracovnímu procesu mantinely a určují některé procesy, které slouží ku prospěchu zájmů zaměstnavatelů. Zaměstnavatel organizuje a řídí práci zaměstnanců, určuje začátek a konec pracovní doby, rozvrh směn, nástup na dovolenou, apod.
Zaměstnavatel tedy může ovlivnit termín dovolené podle § 217, zákoníku práce, může určit termín nástupu na dovolenou zaměstnanci, aby to co nejvíc vyhovovalo chodu firmy, respektive jeho vlastním zájmům. Na druhé straně organizační funkce se neprojevuje v normách pracovního práva pouze jako ustanovení sloužící potřebám zaměstnavatelů. Upravuje a optimalizuje chod pracovního procesu. Organizační funkce se projevuje v pravidlech, která svým způsobem ovlivňují postoj zaměstnanců k práci, kvalitu práce, pečlivost a zodpovědnost zaměstnanců - působí jako motivační činitel (motivační nástroj). Pozitivním nástrojem v rámci pracovního práva může být, že zaměstnavatel stanoví dle svých pravomocí finanční odměnu za dobře a včas provedenou práci. Negativním nástrojem motivace potom je hrozba finanční sankce, pokud pověřený zaměstnanec nesplní svůj úkol včas, nebo svým nezodpovědným jednáním způsobí zaměstnavateli škodu. V takovém případě může zaměstnavatel při zjištění hrubého porušení pracovních povinností žádat po zaměstnanci náhradu škody, jejíž maximální výši stanoví zákoník práce. Odpovědnost zaměstnance za škodu je stanovena podle § 250, zákoníku práce.
Výchovná funkce - svědomitá a řádná práce, řádné hospodaření s prostředky zaměstnavatele, zachování tajemství, dodržování dobrých mravů, vedoucí zaměstnanci jsou navíc zavázáni co nejlépe organizovat práci, pravidelně hodnotit poměr zaměstnanců k práci a jejich pracovní výsledky apod.
Pracovní právo je jednou ze součástí právního řádu České republiky, je samostatným právním odvětvím. Upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci při výkonu práce, reguluje výkon práce pro zaměstnavatele, jeden ze subjektů tohoto vztahu (zaměstnanec) vykonává podle pokynů zaměstnavatele práci pro tohoto zaměstnavatele. Jedná se tedy o vztah úplatný. Jeden ze subjektů prodává pracovní schopnost druhému, práci koná s výrobními prostředky ve vlastnictví zaměstnavatele. Jde o spojení pracovní síly s výrobními prostředky, přičemž síla a prostředky jsou ve vlastnictví jiných subjektů.
Pracovní právo reguluje tedy určitou výseč vztahů, kdy je práce konána (nevztahuje se na osoby samostatně výdělečně činné).
Funkce pracovního práva
Soubor určitých trvale vymezených úkolů, směrů působení pracovního práva na společenské vztahy vznikající při výkonu závislé práce a v souvislosti s ním:
Ochranná funkce (zaměstnavatel i zaměstnanec ochraňují vzájemně, např. zaměstnanec je povinen ochraňovat majetek zaměstnavatele, odpovědnost za škodu apod.). Ochranná funkce se projevuje především v tom, že pracovní právo posiluje právní pozici zaměstnance, dává mu v určitých případech více práv oproti právům zaměstnavatele. Svými veřejnoprávními zásahy vytváří předpoklady pro to, aby práce byla vykonávána za podmínek neohrožujících životy a zdraví zaměstnanců, posiluje právní postavení zaměstnance při skončení pracovního poměru (to je podstatně silnější, zejména pokud jde o možnost jednostranného skončení) a chrání sociální sféru zaměstnance v rámci úpravy odpovědnosti za škodu, úpravou srážek ze mzdy, normy pracovního práva mají chránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci, ochraňovat těhotné ženy, zabraňovat zaměstnavatelům v benevolentním jednání a zacházení se zaměstnanci, omezit nerovné zacházení, atd.Existuje ovšem i ochrana zaměstnavatele - např. zaměstnanec je povinen střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele. Tato ochrana je ale daleko méně výraznější.
Organizační funkce Prostřednictvím organizační funkce pracovního práva stanovují pracovněprávní předpisy pracovnímu procesu mantinely a určují některé procesy, které slouží ku prospěchu zájmů zaměstnavatelů. Zaměstnavatel organizuje a řídí práci zaměstnanců, určuje začátek a konec pracovní doby, rozvrh směn, nástup na dovolenou, apod.
Zaměstnavatel tedy může ovlivnit termín dovolené podle § 217, zákoníku práce, může určit termín nástupu na dovolenou zaměstnanci, aby to co nejvíc vyhovovalo chodu firmy, respektive jeho vlastním zájmům. Na druhé straně organizační funkce se neprojevuje v normách pracovního práva pouze jako ustanovení sloužící potřebám zaměstnavatelů. Upravuje a optimalizuje chod pracovního procesu. Organizační funkce se projevuje v pravidlech, která svým způsobem ovlivňují postoj zaměstnanců k práci, kvalitu práce, pečlivost a zodpovědnost zaměstnanců - působí jako motivační činitel (motivační nástroj). Pozitivním nástrojem v rámci pracovního práva může být, že zaměstnavatel stanoví dle svých pravomocí finanční odměnu za dobře a včas provedenou práci. Negativním nástrojem motivace potom je hrozba finanční sankce, pokud pověřený zaměstnanec nesplní svůj úkol včas, nebo svým nezodpovědným jednáním způsobí zaměstnavateli škodu. V takovém případě může zaměstnavatel při zjištění hrubého porušení pracovních povinností žádat po zaměstnanci náhradu škody, jejíž maximální výši stanoví zákoník práce. Odpovědnost zaměstnance za škodu je stanovena podle § 250, zákoníku práce.
Výchovná funkce - svědomitá a řádná práce, řádné hospodaření s prostředky zaměstnavatele, zachování tajemství, dodržování dobrých mravů, vedoucí zaměstnanci jsou navíc zavázáni co nejlépe organizovat práci, pravidelně hodnotit poměr zaměstnanců k práci a jejich pracovní výsledky apod.
Klíčová slova:
pracovní právo
mezinárodní prameny
nepřítomnost
živnost
živnostenský rejstřík
Obsah:
- 1. Předmět, postavení a funkce pracovního práva.
2. Vnitrostátní a mezinárodní prameny pracovního práva.
3. Pracovněprávní vztahy - pojem, druhy a obsah pracovněprávních vztahů.
4. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů.
5. Zastoupení v pracovním právu.
6. Kolektivní pracovní právo, účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů.
7. Odborová organizace, její vznik a právní postavení v pracovním právu.
8. Lhůty a doby, počítání času.
9. Pracovněprávní úkony - pojem a jejich druhy, právní skutečnosti v pracovním právu. Rozdíl mezi relativní a absolutní neplatností.
10. Náležitosti právních úkonů, vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky.
11. Zánik práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
12. Základní zásady pracovního práva - pojem, význam, jednotlivé zásady.
13. Promlčení a prekluze v pracovním právu.
14. Právo zaměstnanců na informace a projednání, rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP.
15. Zásada zákazu diskriminace a zásada rovného zacházení se zaměstnanci, ochrana zaměstnanců při porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení.
16. Zásada stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty.
17. Zaměstnanec a zaměstnavatel - účastníci pracovněprávních vztahů. Právní subjektivita zaměstnance a právní subjektivita zaměstnavatele v pracovním právu.
18. Ochrana osobních práv zaměstnance, soukromí zaměstnance, kamery na pracovišti.
19. Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele.
20. Volná pracovní místa, postup a povinnosti zaměstnavatele při obsazování volných pracovních míst.
21. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru. Jaké údaje může zaměstnavatel vyžadovat od fyzické osoby před vznikem pracovního poměru. Postup zaměstnavatele při výběru zaměstnanců.
22. Informace poskytnuté fyzické osobě před uzavřením pracovní smlouvy. Příslib zaměstnání.
23. Osobní spis zaměstnance, založení, obsah a vedení osobního spisu, ochrana personálních dokumentů, archivace personálních a mzdových dokladů a dokumentů.
24. Věcná působnost zákoníku práce, další druhy právních vztahů účasti na práci.
25. Vznik pracovního poměru.
...
...
...
70. Právní nástroje řízení pracovního procesu, závazný pokyn a jeho právní charakter, vnitřní předpisy zaměstnavatele (mzdový předpis, pracovní řád).
71. Agenturní zaměstnání. Zvláštnosti úpravy. Vztah agentury práce a zaměstnance.
72. Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení, vztah zaměstnance agentury a uživatele.
73. Pracovněprávní odpovědnost (pojem, funkce, předpoklady) a její druhy.
74. Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli.
75. Předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance za škodu.
76. Zvláštní případy odpovědnosti zaměstnance - odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů, odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody.
77. Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci.
78. Zvláštní případy odpovědnosti zaměstnavatele - odpovědnost při odvracení škody, odpovědnost za škodu na odložených věcech.
79. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Lhůty pro náhradu škody. Promlčecí doba u škod na zdraví.
80. Uplatňování práv z pracovněprávních vztahů, kontrola nad dodržováním pracovněprávních předpisů.
81. Živnostenské právo a jeho pramen. Soustava a pravomoci živnostenských úřadů. Místní příslušnost podle živnostenského zákona, kontrolní činnost živnostenských úřadů.
82. Živnost - znaky živnosti, základní rozdělení živností, činnosti vyloučené ze živnostenského podnikání.
83. Charakteristika živnosti (pozitivní vymezení, negativní vymezení). Srovnání závislé práce a živnostenského podnikání (odlišnosti).
84. Všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti.
85. Rozdělení a základní charakteristika subjektů oprávněných provozovat živnost, všeobecné podmínky provozování živností.
86. Živnostenské oprávnění, postup při získání živnostenského oprávnění, překážky provozování živnosti, zánik živnostenského oprávněn.
87. Odpovědný zástupce při výkonu živnostenského podnikání.
88. Povinnosti podnikatele podle živnostenského zákona a ve vztahu k živnostenskému úřadu.
89. Druhy a dělení živností, živnostenský rejstřík.
90. Provozování živnosti v provozovně.
91. Pracovní cesta, druhy cestovních náhrad poskytované při pracovní cestě.
92. Náhrady poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.