Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Vypracované otázky ke zkoušce z Ústavního práva - letní semestr
«»
| Přípona .doc |
Typ vypracované otázky |
Stažené 3 x |
| Velikost 0,5 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5229 |
| Poslední úprava 02.03.2015 |
Zobrazeno 1 717 x |
Autor: techplanet |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Ústavní právo
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:29 stran
1. Pojem ústavního práva
Ústavní právo se v právních vědách posuzuje ze tří aspektů:
- právo konkrétních států
- jako vědecká disciplína
- jako pedagogická disciplína v systému vysokoškolského vzdělávání
Ústavní právo vyjadřuje určitou politickou organizaci společnosti, strukturu mocenských prostředků, organizaci veřejné moci. Je v tomto smyslu vyjádřením představ politické reprezentace.
Ústavní právo je spjato s moderní státností.
Předmětem ústavního práva jsou právní vztahy, upravené normativními ústavy, jim naroveň postavenými nebo na ústavu bezprostředně navazujícími - hledisko normativně-právní.
Ústavní právo je soustava právních norem konkrétní země, které upravují postavení člověka ve společnosti a státu, základy společenského zřízení, základy organizace a činnosti systému státních orgánů, orgánů samosprávy - hledisko věcně-předmětové.
Ústavní právo v klasické podobě se nesporně zrodilo z potřeby stanovit určitá pravidla pro činnost institucí státu, fyzické osoby, politické strany a systém veřejné moci.
Věda ústavního práva zkoumá ústavněprávní normy a instituty a taktéž společenské vztahy, které jsou nebo mohou být jimi regulovány.
2. Předmět ústavního práva
Předmětem ústavního práva jsou právní vztahy, upravené normativními ústavy, jim naroveň postavenými nebo na ústavu bezprostředně navazujícími - hledisko normativně-právní.
Předmětem ústavního práva jsou tedy určité principy a druhy vztahů ve společnosti a společenských institucích. Tyto vztahy jsou zpravidla obsaženy v normativních či jiných pramenech psaných i nepsaných a tvoří tak hmotněprávní základ ústavního práva.
Skupiny:
1) základy veřejné moci a její mocenské povahy (např. hodnotové principy, suverenitu, forma vlády, způsob legitimovanosti, způsob rozhodování orgánů veřejné moci, odpovědnost orgánů veřejné moci)
2) základy společenské samosprávy (teritoriální, politické, náboženské, spolkové)
3) uznání a vymezení svobody individua v podobě základních práv a svobod a jejich garance realizované veřejnou mocí
4) základy politické demokracie
5) základy systému spravedlnosti, principů organizace a činnosti soudnictví, včetně soudnictví ústavního
Doktrína ústavního práva při vymezování rozsahu obsahu předmětu ústavního práva se významně opírá o analýzy a závěry ústavního práva srovnávacího
Ústavní právo se v právních vědách posuzuje ze tří aspektů:
- právo konkrétních států
- jako vědecká disciplína
- jako pedagogická disciplína v systému vysokoškolského vzdělávání
Ústavní právo vyjadřuje určitou politickou organizaci společnosti, strukturu mocenských prostředků, organizaci veřejné moci. Je v tomto smyslu vyjádřením představ politické reprezentace.
Ústavní právo je spjato s moderní státností.
Předmětem ústavního práva jsou právní vztahy, upravené normativními ústavy, jim naroveň postavenými nebo na ústavu bezprostředně navazujícími - hledisko normativně-právní.
Ústavní právo je soustava právních norem konkrétní země, které upravují postavení člověka ve společnosti a státu, základy společenského zřízení, základy organizace a činnosti systému státních orgánů, orgánů samosprávy - hledisko věcně-předmětové.
Ústavní právo v klasické podobě se nesporně zrodilo z potřeby stanovit určitá pravidla pro činnost institucí státu, fyzické osoby, politické strany a systém veřejné moci.
Věda ústavního práva zkoumá ústavněprávní normy a instituty a taktéž společenské vztahy, které jsou nebo mohou být jimi regulovány.
2. Předmět ústavního práva
Předmětem ústavního práva jsou právní vztahy, upravené normativními ústavy, jim naroveň postavenými nebo na ústavu bezprostředně navazujícími - hledisko normativně-právní.
Předmětem ústavního práva jsou tedy určité principy a druhy vztahů ve společnosti a společenských institucích. Tyto vztahy jsou zpravidla obsaženy v normativních či jiných pramenech psaných i nepsaných a tvoří tak hmotněprávní základ ústavního práva.
Skupiny:
1) základy veřejné moci a její mocenské povahy (např. hodnotové principy, suverenitu, forma vlády, způsob legitimovanosti, způsob rozhodování orgánů veřejné moci, odpovědnost orgánů veřejné moci)
2) základy společenské samosprávy (teritoriální, politické, náboženské, spolkové)
3) uznání a vymezení svobody individua v podobě základních práv a svobod a jejich garance realizované veřejnou mocí
4) základy politické demokracie
5) základy systému spravedlnosti, principů organizace a činnosti soudnictví, včetně soudnictví ústavního
Doktrína ústavního práva při vymezování rozsahu obsahu předmětu ústavního práva se významně opírá o analýzy a závěry ústavního práva srovnávacího
Klíčová slova:
ústavní právo
soudnictví
Evropská unie
mezinárodní právo
interpretace
ústavnost
prameny
Obsah:
- 1. Pojem ústavního práva
2. Předmět ústavního práva
3. Ústava, historické souvislosti vzniku
4. Charakteristika klasických ústavních modelů
5. Obsah ústavy, ústavněprávní vztahy
6. Subjekty ústavy
7. Co to je obsahová hodnota ústavy
8. Jaká je úloha ústavy v systému demokracie
9. Co to je ústavodárná moc
10. Co to je ústavní pořádek podle České republiky
11. Které jsou právní prameny ústavnosti v ČR.
12. Předmět ústavněprávních vztahů
13. Ústava jako základní zákon
14. Ústava jako normativní systém
15. Interpretace ústavy
16. Odpovědnost a sankce v ústavním právu
17. Realizace ústavy
18. Ústavněprávní spory
19. Pojetí ústavního práva hmotného, procesního a sporného
20. Typy procesních vztahů v českém ústavním právu.
21. Ústava jako právní norma
22. Vztah ústavního práva ČR a jiných právních odvětví.
23. Klasické modely ústavnosti a česká ústavnost
24. Ústava jako právní status veřejné moci a státu zejména.
25. Postavení mezinárodních smluv podle Ústavy ČR
26. Ústavněprávní základ koncepce pyramidy právních norem
27. Které jsou nadstátní prameny Ústavy ČR.
28. Které mezinárodní smlouvy jsou podle judikatury Ústavního soudu ČR v ČR pramenem práva.
29. Evropská úmluva o základních lidských právech a svobodách jako pramen ústavního práva ČR
30. Druhy právních norem podle Ústavy ČR
31. Vztah komunitárního práva a českého práva
32. Ústavněprávní aspekty Evropské unie
33. Právo Evropské unie
34. Systém komunitráního práva
35. Soudnictví Evropské unie
36. Přímá účinnost práva EU
37. Vztah práva Evropské unie a ústavního práva ČR.
38. Ústava České republiky a mezinárodní právo
39. Ústavní základ českého státu, forma
40. Území, státní hranice Českého státu
41. Na kterých obsahových doktrinách je založena Ústava ČR.
42. Na kterých obsahových doktrínách je založena Listina základních práv a svobod.
43. Které atributy právního státu upravuje ústava ČR a Listina základních práv a svobod
44. Které mechanismy demokracie zakládají prameny ústavního práva ČR.
45. Listina základních práv a svobod jako právní akt
45. Listina základních práv a svobod jako právní akt
46. Právo na soudní a jinou právní ochranu podle Listiny
47. Ústavní právo domáhat se práva u nezávislého soudu.
48. Ústavní právo na náhradu škody způsobené nezákonným postupem státu.
49. Obsah ústavního práva na právní pomoc v řízení před orgány veřejné moci.
50. Koncepce dělby moci podle ústavy České republiky.
51. Instituce volební spravedlnosti v českém právu, ochrana volebního práva.
52. Justiční záruky ochrany politických stran, ústavnosti a demokracie politického systému.
53. Pojetí a obsah moci výkonné
54. Ústavní pojetí Ústavního soudu, vztah k ostatním soudům
55. Obsah ochrany ústavnosti.
56. Které jsou „běžné“ zákony bezprostředně rozvíjející Ústavu ČR.
57. Které jsou „běžné“ zákony bezprostředně rozvíjející Listinu základní práv a svobod.
58. Jak určuje Ústava ČR hierarchii norem v právním řadu ČR.
59. Pojetí spravedlnosti v ústavním právu.
60. Jaký význam má judikatura Evropského soudu pro lidská práva pro českou ústavnost.
61. Jakým způsobem se mezinárodní smlouva stává závaznou v právním řádu ČR.
62. V čem spočívá role soudů při aplikaci mezinárodních smluv v ČR.
63. Mají prameny mezinárodního práva přímou účinnost v ČR.
64. Jakým způsobem dochází k recepci mezinárodních smluv v ČR.
65. Charakteristika řízení před Ústavním soudem ČR
66. Druhy řízení před Ústavním soudem ČR.
67. Řízení o zrušení právního předpisu před Ústavním soudem
68. Řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem ČR.
69. Ústavní postavení obcí, pojetí obecní samosprávy.
70. Ústavněprávní ochrana obecní a krajské samosprávy.
71. Ústavní postavení samosprávy krajů.
72. Ústavní postavení samosprávy obcí.