Vypracované otázky na Základy psychologie

1. PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ OBOR

Psychologie je věda o člověku. Je to kvalitativní věda = pomáhá nejlépe 1 čl., protože každý je jiný. Jejím předmětem je chování a prožívání člověka. Slovo psychologie pochází z řečtiny, psyché=duše a logos=věda (věda o duši). V antice byla duše chápáno jako princip, kt. oživuje člověka, jádro jeho existence.
Psychika je soubor funkcí, funguje 24 hodin denně.

VÝVOJ
a) předvědecké období - převažují názory, že v těle čl. působí jakási samostatná bytost, duše = pneuma,
DEMOKRITOS: duše čl. je hmotná, je složena z atomů, oživuje tělo a je smrtelná (zaniká zároveň s tělem)
PLATÓN: duše je nesmrtelná, po smrti těla je posuzována, jestli ještě musí zůstat v reálném světě
(=svět jevů), nebo se může vrátit do světa idejí.
ARISTOTELÉS: duše je uskutečněním těla, způsobuje toto tělo a řídí jeho úkony
b) středověké období - náboženská interpretace (křesťanství)
SVATÝ AUGUSTIN: poznáváním vlastní duše poznáváme Boha
c) novověk - vznik psychologie jako samostatné vědy (vydělila se z filosofie), experimentální obd.
- roku 1879 WILHELM WUNDT založil 1. psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku, za předmět
psychologie byla považována bezprostřední zkušenost= prožitek, po vzoru přírodních věd pracuje
s pokusem, laboratoř se podílela na stanovení vjemových prahů (intenzita světla, hluku, kt. již čl. vnímá)
1. obd. - studium přírodních národů → není rozdíl mezi žijícím čl. a vším, co se jako živé projevovalo
2. obd. → vývoj v lůně filosofie, otcem psychologie je Aristoteles
3. obd. Experimentální psychologie → základní metodou se stala introspekce=obrácení 1 čl. do jeho vlastního podvědomí a jeho schopnost vypovídat o něm, není objektivní, není ji schopno dítě ani zvíře ani čl. s mentální poruchou