Popis:
1) Zemědělská výroba jako výrobní a potravní řetězec. Hlavní nebezpečí kontaminace.
Rostlinná produkce, živočišná produkce, vstup chemických látek a přípravků do životního prostředí zvířat, GMO apod.
(hl. nebezpečí kontaminace)
Potravinový řetězec je pojem, který označuje potravní vazby mezi různými druhy organismů, rostlin i živočichů (například obilí - hlodavci - lišky a káňata, poštolky). Jeho význam není jen v tom, že pro každý organismus je důležité zajištění existence nejen jeho přímého zdroje potravy, ale i “potravy jeho potravy”. Stejně významný je i tok různých látek v potravním řetězci. Například některé látky, jako třeba těžké kovy nebo zbytky pesticidů, se během života v organismech hromadí. S každým dalším stupněm potravního řetězce jich přibývá až pro nejvyšší články mohou být jejich dávky toxické.
Mnoho položek v lidské stravě je během produkce do jisté míry vystaveno působení některé formě pesticidů. Např. ovoce a zelenina jsou chemicky ošetřovány nejen během pěstování, ale i při manipulaci v obchodě. Před sklizní i v jejím průběhu jsou aplikovány pesticidy ve formě insekticidů, fungicidů, herbicidů, látek na hubení roztočů a hlodavců apod.
Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích začíná již ve vstupech do potravního řetězce, tedy v krmivech, v půdě, vodě, ovzduší, v lesních a vodních ekosystémech.
Klíčová slova:
zemědělská výroba
cizorodé látky
ekolokické aspekty
environmentální důsledky
antropogenní zdroje
Obsah:
- 1) Zemědělská výroba jako výrobní a potravní řetězec. Hlavní nebezpečí kontaminace.
Rostlinná produkce, živočišná produkce, vstup chemických látek a přípravků do životního prostředí zvířat, GMO apod.
2) Kontaminace životního prostředí.
Zdroje znečišťování ovzduší, emise znečišťujících látek, imisní situace, znečišťování vod, vstupy cizorodých látek do půdy apod.
3) Cizorodé látky v potravinách.
Potravinová aditiva, kontaminanty, přirozeně toxické látky sekundární cizorodé látky, monitoring cizorodých látek v potravním řetězci aj.
4) Cizorodé látky - xenobiotika v životním prostředí.
Chemická škodlivina, účinek škodlivin, POPs , nebezpečné vlastnosti pro ŽP apod.
5) Možnosti minimalizace negativních účinků škodlivých a cizorodých látek na ŽP.
Legislativní nástroje, ISO 14001, zavádění BAT, ekologizace provozu domácností aj.
6) Vlivy dopravy na životní prostředí.
Ovzduší, kvalita rostlinné produkce, zdraví lidí a zvířat, biodiverzita apod
7) Ekologické aspekty chovu a výživy hospodářských zvířat
Domestifikace hospodářských zvířat, jejich chov, ekologické aspekty živočišné produkce ,zdravotní péče, welfare, exkrementy hospodářských zvířat, emise apod.
8) Environmentální důsledky zemědělské výroby na krajinu.
Intenzifikace zemědělské produkce, změny půdních vlastností, snížení biodiversity,vlivy rostlinné a živočišné výroby na jednotlivé složky ŽP apod.
9) Vliv antropogenní činnosti na zemědělství.
Zemědělství v průmyslové krajině, vliv imisí na zemědělskou produkci, sledování cizorodých látek v zemědělských produktech, důsledky klimatických změn apod.
10) Trvale udržitelné zemědělství
Podpora trvale udržitelného rozvoje zemědělství v globálním měřítku. Hlavní principy ekologického zemědělství, kvalita produktů ekologického zemědělství, agroenvironmentální programy, jejich cíle apod.
11) Alternativní zdroje energie
Sluneční, větrná, geotermální, biomasa apod.
12) Využití a zneškodňování odpadů.
Kategorie a vlastnosti odpadů, nakládání s odpady, třídění, sběr, recyklace, kompostování, spalování, skládkování apod.
13) Antropogenní zdroje znečištění atmosféry
Původ znečišťujících látek (prach, TK sloučeniny S, N, halogenů a jejich sloučenin, CO, uhlovodíků a jejich derivátů, pesticidů aj.); Vliv emisí znečišťujících látek na vznik kyselých déšťů,vznik smogu,, ozónovou vrstvu, globální klimatickou změnu apod.
14) Antropogenní zdroje znečištění hydrosféry
Původ znečišťujících látek (organické, anorganické látky),detergenty, tenzidy, eutrofizace vod apod.
15) Antropogenní zdroje degradace půdy.
Imise, průmyslová hnojiva, organická hnojiva, pesticidy, zhutňování půd, eroze apod.
16) Revitalizace krajiny.
Příčiny devastace krajiny, ekologická stabilita krajiny ÚSES, hlavní cíle a principyrevitalizace, Příklady revitalizačních opatření v krajině aj.
17) Hodnocení vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo.
Posuzování vlivů na životní prostředí (zákon 100/2001 a související předpisy); Účast veřejnosti a nevládních organizací v posuzovacím procesu, zásady posuzování přeshraničních vlivů na životní prostředí, hodnocení vlivů staveb, činností a technologie na jednotlivé složky ŽP- ovzduší, vodu, půdu a horninové prostředí
18) Monitoring CL v potravních řetězcích. Monitorizační systémy.
Kontaminanty a rezidua pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu, lovná zvěř, ryby, bioindikátory, krmiva apod.
19) Vývoj a současný stav agrárních ekosystémů v ČR.
Změny ve využívání krajiny v souvislosti s transformací zemědělství, příčiny, důsledky, perspektivy, nové biotechnologie v zemědělství apod.
20) Ekologické dědictví intenzivního chovu hospodářských zvířat.
Hlavní příčiny ekologických problémů, produkce vysoce energetických krmiv, vysoké koncentrace chovaných zvířat, choroby ,exkrementy, vysoké vstupy, monokultury, mechanizace, specializace apod.
21) Ekologicky přijatelné metody boje proti škůdcům.
Integrovaná ochrana rostlin, hlavní principy, příklady apod.
22) Bioindikátory znečištění terestrických a vodních ekosystémů.
Bioindikace, význam, příklady apod.
23) Důsledky změn zhoršování životního prostředí
Klimatické změny, kontaminace prostředí, narušování pufračních, samočistících schopností ekosystémů, snižování biodiversity apod.
24) Ekotoxicita a její hodnocení
Legislativa, ekologické riziko chemických látek a přípravků vč. pesticidních, odpadů, odpadních vod aj., ekotoxicita - metody stanovení;
25) Využití biotestů pro posouzení ekotoxikologického rizika
Význam a účel , výhody, rozdělení, příklady apod.