Vypracované otázky z předmětu Obecná farmakologie

Obecná č. 1: Základní terminologie a subdisciplíny farmakologie: FARMAKOKINETIKA, FARMAKODYNAMIKA, FARMAKOTERAPIE, KLINICKÁ FARMAKOLOGIE

FARMAKOLOGIE
- Vědní disciplína, která se zabývá zamýšlenými i nežádoucími účinky léčiv na živý organismus, jejich mechanismy a také osudem účinných látek v organismu
- nezbytným základem pro farmakoterapii.
- Překlenuje na pomezí oborů lékařských a oborů farmaceutických
- Obor předklinický

Farmakoterapie = využití léčiva při léčbě nemocných
- Využívá poznatky získané ve farmakologii a aplikuje je směrem k léčení konkrétního nemocného.
- Ideálně farmakoterapie co nejkauzálnější a stejně tak co nejracionálnější
- Racionální farmakoterapie = léčení teoreticky dostatečně zdůvodnitelné na základě analyzovaných a popsaných mechanismů účinků použitých léčiv.
- Farmakoterapie empirická = odpozorovaná na základě zkušeností a prověřená pomocí exaktních kontrolovaných studií.
- Dle mechanismu ovlivnění patologického procesu rozlišujeme farmakoterapii:
1) Kauzální (příčinná) - zasahuje do příčiny nemoci (antibiotika cílená na patogenní mikroorganismy)
2) Symptomatická - ovlivňuje příznaky nemoci (analgetika)
3) Substituční - nahrazuje chybějící endogenní látku (inzulín)
4) „Placeboterapie“ - zvláštní postavení, spíše řazena do psychoterapie, podávání indiferentních (neúčinných nebo málo účinných) látek
5) Adjuvantní - „Zajišťovací“ léčba prováděná po radikální chirurgické léčbě u nemocných bez známek metastáz nádoru. Podává se tam, kde je riziko vytvoření metastáz, aby se zničily dříve než by se mohly zvětšit.