Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Vypracované otázky z předmětu Obecné právní dějiny
«»
| Přípona |
Typ vypracované otázky |
Stažené 4 x |
| Velikost 2,0 MB |
Jazyk český |
ID projektu 12779 |
| Poslední úprava 08.10.2018 |
Zobrazeno 1 352 x |
Autor: snoopydogg |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
12 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Dejepis
- Předmět:Obecné právní dějiny
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:62 stran
otázka č. 1 - raně starověké státy a jejich zřízení
Obecná charakteristika
Státní organizace často nahrazovala starší rodovou organizaci. Vznik nejstarších státních útvarů spadá do 4. tisíciletí př. n. l. Charakteristickými znaky nejstarších států jsou zejména:
o soustředění moci do rukou panovníka
o existence otroctví
o obyčejové právo a jeho postupné nahrazování legislativou právotvorných orgánů
o spojování státu a náboženství (panovník často ztotožněn s bohem)
o dělení společnosti na nerovné skupiny
Starověké státy můžeme dělit na: raně otrokářské státy (Mezopotámie, Izrael, Asýrie … někdy také nazývány „orientální despocie“) a klasické otrokářské státy (řecké státy a Řím).
Mezopotámie
Od 4. tisíciletí dochází v oblasti Mezopotámie (mezi řekami Eufrat a Tigris) k osidlování kmeny Sumerů (v deltě řek) a Akkadů (severněji). Již v této době vznikají nejstarší městské státy (např. Ur, Uruk, Eridu či Nippur), hegemonii nad nimi nakonec získává Lagaš. Kolem roku 2350 př. n. l. sjednocuje Sumer a Akkad Sargon Akkadský. Tato říše byla vyvrácena kmeny Gutejců.
K rozkvětu země došlo za vlády první babylonské dynastie, jehož vrcholem byla vláda panovníka Chammurapiho (1792-1750 př. n. l.). Došlo k silné centralizaci, stavbě zavodňovacích kanálů a dalším hospodářským reformám, které si vynutili sjednocení právních předpisů. Pod náporem Kassitů však byla i babylonská říše vyvrácena, nicméně Kassité z velké části přejali babylonskou kulturu. Postupně docházelo k bojům mezi různými národy (Asyřané, Chaldejci), roku 539 byla Babylonie dobyta Kýrem Velikým a začleněná k Perské říši.
Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství. Patriarchální společnost se dělila na avíly, muškény (obě skupiny svobodné) a vardy (otroky). V čele městského státu stál kníže (ensi), byla-li však říše rozsáhlejší, používat titul panovník (lugal). V jeho rukou byla soustředěna veškerá státní moc, správu hospodářského života zajišťoval nobunda. Správu chrámového majetku zajišťoval hlavní kněz (sangu).
Obecná charakteristika
Státní organizace často nahrazovala starší rodovou organizaci. Vznik nejstarších státních útvarů spadá do 4. tisíciletí př. n. l. Charakteristickými znaky nejstarších států jsou zejména:
o soustředění moci do rukou panovníka
o existence otroctví
o obyčejové právo a jeho postupné nahrazování legislativou právotvorných orgánů
o spojování státu a náboženství (panovník často ztotožněn s bohem)
o dělení společnosti na nerovné skupiny
Starověké státy můžeme dělit na: raně otrokářské státy (Mezopotámie, Izrael, Asýrie … někdy také nazývány „orientální despocie“) a klasické otrokářské státy (řecké státy a Řím).
Mezopotámie
Od 4. tisíciletí dochází v oblasti Mezopotámie (mezi řekami Eufrat a Tigris) k osidlování kmeny Sumerů (v deltě řek) a Akkadů (severněji). Již v této době vznikají nejstarší městské státy (např. Ur, Uruk, Eridu či Nippur), hegemonii nad nimi nakonec získává Lagaš. Kolem roku 2350 př. n. l. sjednocuje Sumer a Akkad Sargon Akkadský. Tato říše byla vyvrácena kmeny Gutejců.
K rozkvětu země došlo za vlády první babylonské dynastie, jehož vrcholem byla vláda panovníka Chammurapiho (1792-1750 př. n. l.). Došlo k silné centralizaci, stavbě zavodňovacích kanálů a dalším hospodářským reformám, které si vynutili sjednocení právních předpisů. Pod náporem Kassitů však byla i babylonská říše vyvrácena, nicméně Kassité z velké části přejali babylonskou kulturu. Postupně docházelo k bojům mezi různými národy (Asyřané, Chaldejci), roku 539 byla Babylonie dobyta Kýrem Velikým a začleněná k Perské říši.
Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství. Patriarchální společnost se dělila na avíly, muškény (obě skupiny svobodné) a vardy (otroky). V čele městského státu stál kníže (ensi), byla-li však říše rozsáhlejší, používat titul panovník (lugal). V jeho rukou byla soustředěna veškerá státní moc, správu hospodářského života zajišťoval nobunda. Správu chrámového majetku zajišťoval hlavní kněz (sangu).
Klíčová slova:
starověké státy
translatio imperii
partikularismus
středověk
revoluce
právní dějiny
Obsah:
- otázka č. 1 - raně starověké státy a jejich zřízení 4
otázka č. 2 - právo raně starověkých států, právní památky 5
otázka č. 3 - Řecko v archaickém a klasickém období vývoje 6
otázka č. 4 - ústřední orgány a právo starověké římské republiky 8
otázka č. 5 - ústřední správa starověkého římského impéria v 1. - 5. století a tvorba práva . 10
otázka č. 6 - státní aparát a právo raného středověku - obecná charakteristika 11
otázka č. 7 - vztah státu a církve ve středověku 11
otázka č. 8 - „translatio imperii“ a středověká římsko-německá říše 12
otázka č. 9 - středověké stavovské monarchie 15
otázka č. 10 - prameny středověkého práva a významné právní památky 16
otázka č. 11 - sociální struktura společnosti vrcholného a pozdního středověku 17
otázka č. 12 - středověký právní partikularismus 17
otázka č. 13 - práva osob a věcná práva ve středověku 17
otázka č. 14 - podoby lenního systému ve středověké Evropě 18
otázka č. 15 - trestní právo ve středověku 19
otázka č. 16 - Magna charta libertatum 20
otázka č. 17 - charakteristika absolutistických monarchií 20
otázka č. 18 - změny v právu v době absolutistických monarchií 21
otázka č. 19+20 - přirozenoprávní koncepce 17. a 18. století (vývoj státu a práva) 22
otázka č. 21 - význam revolucí 16. - 19. století 23
otázka č. 22 - Francie v letech 1789 - 1791 a Deklarace práv člověka a občana 25
otázka č. 23 - nástin francouzského ústavního vývoje v letech 1789 - 1799 26
otázka č. 24 - kodifikace z doby francouzské revoluce a císařství 28
otázka č. 25 - Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě 28
otázka č. 26 - pojetí a základní rysy přirozenoprávních kodifikací 29
otázka č. 27 - občanskoprávní kodifikace na přelomu 19. a 20. stol - BGB, ZGB 29
otázka č. 28 - pojetí anglické ústavy a její významné součásti 30
otázka č. 29 - anglická parlamentní demokracie (v 17. a 18. století) 31
otázka č. 30 - americké prohlášení nezávislosti a následný ústavní vývoj 31
otázka č. 31 - revoluce let 1848 až 1849 - charakteristika, význam 33
otázka č. 32 - ústavní uspořádání a právo sjednoceného Německa 34
otázka č. 33 - německá historická škola a její význam 35
otázka č. 34 - francouzská III. republika (vznik, ústava, vývoj) 35
otázka č. 35 - charakteristika ruského státu a práva (1850-1917) 36
otázka č. 36 - ruské revoluce roku 1917 a tzv. říjnové dekrety 37
otázka č. 37 - ústavy sovětského Ruska a SSSR 37
otázka č. 38 - charakteristické rysy sovětského práva v porevolučních letech 38
otázka č. 39 - systém sovětského práva, důvody vzniku nových odvětví 39
otázka č. 40 - prameny sovětského práva po revoluci 40
otázka č. 41 - kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo 41
otázka č. 42 - sovětské trestní právo 41
otázka č. 43 - zásahy do vlastnického práva a pojetí vlastnictví v SSSR 42
otázka č. 44 - Společnost národů 42
otázka č. 45 - panevropské hnutí 43
otázka č. 46 - ústavní systém Výmarské republiky a SRN 43
otázka č. 47 - ústavní a politický vývoj v německých státech po r. 1945 45
otázka č. 48 - ústavní systém SRN a NDR 46
otázka č. 49 - Výmarská republika - analýza ústavního systému 47
otázka č. 50 - příčiny neúspěchu Výmarské republiky 47
otázka č. 51 - nacistické právo - základní charakteristické rysy 47
otázka č. 52 - uchopení moci nacisty 47
otázka č. 53 - Versailleský mírový systém 48 otázka č. 54 - vývoj státu a práva v Británii (1. pol. 20. stol) 50
otázka č. 55 - politický a ústavní vývoj ve Francii v první polovině 20. století 51
otázka č. 56 - pátá francouzská republika 52
otázka č. 57 - politický a ústavní vývoj v Itálii v první polovině 20. století 53
otázka č. 58 - ústavní, právní a politický systém fašistické Itálie 55
otázka č. 59 - integrační tendence a úsilí o sjednocení německých států (do 1850) 55
otázka č. 60 - proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. Století 56
otázka č. 61 - ústavní systém sjednoceného Německa v 19. století 57
otázka č. 62 - proces sjednocení Itálie 57
otázka č. 63 - vývoj integračních snah v Evropě po roce 1945 58
otázka č. 64 - Rada Evropy, NATO, RVHP, Varšavská smlouva 59
otázka č. 65 - historie integrace ESUO, EHS a Euratom do roku 1993 61