Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Vypracované otázky z Religionistiky
«»
| Přípona .doc |
Typ vypracované otázky |
Stažené 5 x |
| Velikost 0,7 MB |
Jazyk český |
ID projektu 6954 |
| Poslední úprava 16.11.2015 |
Zobrazeno 1 567 x |
Autor: blackmagic |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
90,0% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta filozofická
- Kategorie:Humanitní vědy » Filozofie
- Předmět:Religionistika
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:70 stran
1. Religionistika - věda o náboženství, její vznik a cíle. Struktura religionistiky. M. Müller, C. P. Thiele, Chantenpie de la Saussaye
Religionistika = věda o náboženství
Religio: v latině není přesně jasný původ tohoto slova, lze ho odvozovat 15 způsoby
Z písemných dokladů známe náb. už 6000 let, i když bylo i před tím.
Již v antice se fil. ptají, proč náb. vzniklo. Epikuros (atomista) říká, že důvodem je lidský strach ze smrti. Dalším důvodem je lidská nevědomost. Snažil se zbavit člověka strachu. „Když jsem tady já, není tady smrt. A když je tu smrt, nejsem tu já. Tak z čeho mít strach?“ Strach může překonat vzdělanost. Náb. má lidský původ
V křesťanství začalo být náb. tabuizováno = není součástí tohoto světa, přichází z venčí (od Boha). Počátkem náb. bylo oživení člověka bohem = vzniká vazba mezi stvořitelem a stvořeným. Tato vazba je označována termínem náboženství. =>= bůh stvořil člověka a dal mu náboženství.
V době osvícenství dochází k návratu k antice. Náboženství přestává být tabuizováno. Opět je zde otázka po původu náb. Náb. je chápáno jako FENOMÉN LIDSKÉ KULTURY. Osvícenci zdůrazňují, že vedle křesťanství jsou i jiná náb. s úctyhodnou mravní úrovní a starou tradicí. To vedlo k otázce po společném základě a podstatě všech náb.
V osvícenství přestává být rozlišováno mezi pojmem náboženství a křesťanství (dosud křesťanství ve smyslu náb. správné a náboženství ve smyslu náb. nepravé)
Osvícenství toto podvojné dělení odmítá a začíná náb. mravní hodnoty ztotožňovat s lidskými mravními hodnotami.
Jako samostatný vědní obor vzniká religionistika v 1. pol. 19. století
Prosazování do veřejného života začalo na teologických fakultách v Holandsku
Religionistika = věda o náboženství
Religio: v latině není přesně jasný původ tohoto slova, lze ho odvozovat 15 způsoby
Z písemných dokladů známe náb. už 6000 let, i když bylo i před tím.
Již v antice se fil. ptají, proč náb. vzniklo. Epikuros (atomista) říká, že důvodem je lidský strach ze smrti. Dalším důvodem je lidská nevědomost. Snažil se zbavit člověka strachu. „Když jsem tady já, není tady smrt. A když je tu smrt, nejsem tu já. Tak z čeho mít strach?“ Strach může překonat vzdělanost. Náb. má lidský původ
V křesťanství začalo být náb. tabuizováno = není součástí tohoto světa, přichází z venčí (od Boha). Počátkem náb. bylo oživení člověka bohem = vzniká vazba mezi stvořitelem a stvořeným. Tato vazba je označována termínem náboženství. =>= bůh stvořil člověka a dal mu náboženství.
V době osvícenství dochází k návratu k antice. Náboženství přestává být tabuizováno. Opět je zde otázka po původu náb. Náb. je chápáno jako FENOMÉN LIDSKÉ KULTURY. Osvícenci zdůrazňují, že vedle křesťanství jsou i jiná náb. s úctyhodnou mravní úrovní a starou tradicí. To vedlo k otázce po společném základě a podstatě všech náb.
V osvícenství přestává být rozlišováno mezi pojmem náboženství a křesťanství (dosud křesťanství ve smyslu náb. správné a náboženství ve smyslu náb. nepravé)
Osvícenství toto podvojné dělení odmítá a začíná náb. mravní hodnoty ztotožňovat s lidskými mravními hodnotami.
Jako samostatný vědní obor vzniká religionistika v 1. pol. 19. století
Prosazování do veřejného života začalo na teologických fakultách v Holandsku
Klíčová slova:
religionistika
náboženství
hypotézy
filosofie
sociologie
křesťanství
Obsah:
- 1. Religionistika - věda o náboženství, její vznik a cíle. Struktura religionistiky. M. Müller, C. P. Thiele, Chantenpie de la Saussaye
2. Vysvětlení pojmu náboženství (Cicero, Lactantius). Typy definic - teologické (Otto), filosofické (Kant, Hegel, Marx), sociologické (Weber), psychologické (James, Lévy-Bruhl, Freud)
3. Hypotézy o původu náb.: evoluční (Tylor, Durkheim, Spencer), deprivační (Lang, Schmidt), responzivní (Mrázek, Heller)
4. Filosofie náboženství. Vývojové etapy filosofie náboženství
4. Comte a jeho podíl na vytvoření sociologie náboženství. Sociologie náboženství a její hlavní představitelé - M. Weber a E. Durkheim
7. Předpoklady vzniku psychologie náboženství (vznik religionistiky a rozvoj psychologie). Psychologie náboženství a její cíle. ( Americká psychologie náb. - G. S. Hall a E. Starbuck, W. James; evropská psychologie náb. - W. Wund, R. Otto, S. Freud, G. Jung)
5. Nejstarší formy náboženství. Evoluční teorie o původu náboženství. E. Tylor a zákon animistického minima
9. Polyteismus a jeho základní formy. Současné polyteistické náboženské systémy. E. Fromm a jeho názory na náboženství.
3. Buddhismus
11. Judaismus, jeho vývoj a historické proměny. Posvátné texty - Tenakh a Talmud. Hlavní svátky židovského náb. ve srovnání s křesťanským cyklem svátků
12. Křesťanství - předpoklady jeho vzniku, příčiny počáteční nejednotnosti křesťanských církví - dle textů Nového zákona
13. Prvky židovského náboženského učení v křesťanství a jejich křesťanská modifikace - dle textů Starého a Nového zákona.
14. Dělení křesťanství: velké východní schisma a Reformace. Reformační úsilí M. Luthera a jeho důsledky
15. Kalvinismus a jeho vztah k luteránství. Max Weber o vlivu protestantské etiky na formování kapitalismu
16. Anglikánská církev a její odnože - baptismus, metodismus, adventismus
17. Bible základ křesťanského učení. Knihy Staré a Nové smlouvy, jazyky Bible, její překlady, Septuaguinta a Vulgata. Vstup křesťanství do českého prostředí - nejstarší české překlady biblických textů
18. Vliv judaismu a křesťanství na formování islámu. Posvátné texty židovství a křesťanství a jejich odraz v Koránu
19. Nejmladší světové náboženství - islám. Učení o tzv. „pěti pilířích“ muslimské víry. Sunnismus a šíismus - dva proudy v islámu
20. Vznik netradičních náboženství ve XX. století (Církev sjednocení, Scientologie, Haré Kršna, Baháí víra apod.) Jejich základní znaky a zaměření. Dělení netradičních náboženství