Vypracované testové otázky ze cvičebnice ke zkoušce z předmětu Makroekonomie

Podle hypotézy životního cyklu, mezní sklon ke spotřebě individuálního spotřebitele z permanentního pracovního důchodu mohou platit všechny uvedené možnosti, záleží na okolnostech (roste v průběhu času, klesá v průběhu času, zůstává stejný).
Teorie permanentního důchodu a hypotéza životního cyklu jsou spojeny s žádnou z nich (keysnes., monetaristická škola, oboje).
Úloha trhu s cennými papíry a jeho ovlivňování spotřeby je zohledněna více v teorii permanentního důchodu.
Jestliže 20letý pracovník očekává, že odejde do důchodu v 65 letech a jeho očekávaná délka života je 50 let, potom jeho MPC z důchodu bude 0,9.
Jestliže 20letý pracovník očekává, že odejde do důchodu v 65 letech a jeho očekávaná délka života je 50 let, potom jeho MPC z bohatství 0,02.
Podle hypotézy životního cyklu bohatství jednotlivce v průběhu pracovních let klesá.
Jestliže MPC z permanentního důchodu je 0,9 a váha běžného důchodu na odhadovaném permanentním důchodu je 2/3, krátkodobý jednoduchý Keynesiánský multiplikátor je 2,5.
Hypotéza životního cyklu říká, že racionálně jednající lidé se rozhodují o tom, kolik v daném roce spotřebovat, podle následujících faktorů očekáváná délka života, předpokládaný věk odchodu do penze, akumulované reálné bohatství, roční výdělky.
Podle teorie permanentního důchodu, osoba, jejíž důchod se značně rok od roku mění, bude mít nízký APC, jestliže bude důchod vysoký a vysoký APC, jestliže důchod bude nízký.
Jestliže podle teorie permanentního důchodu, dvě osoby A a B mají stejný průměrný roční důchod, ale příjem osoby A rok od roku výrazně kolísá, zatímco osoba B má téměř nepřetržitý rovnoměrný příjem, potom běžný důchod osoby A bude mít menší dopad na tvorbu spotřebních rozhodnutí než u osoby B.