Popis:
1. Objekt, předmět a základní členění geomorfologie, georeliéf - základní vymezení
Geomorfologie je věda, zabývající se studiem tvarů, geneze a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Geomorfologie jako samostatná věda má svůj objekt, předmět, teorie a metody. Geomorfologie v mnoha ohledech stojí na hranici mezi geologií a geografií.
Objektem geomorfologie je reliéf povrchu naší planety - georeliéf. Georeliéf je svrchní plocha zemské kůry. Georeliéf je současně plochou, na níž dochází ke vzájemnému styku vnitřních (endogenních) pochodů působících v nitru naší planety a vnějších (exogenních) pochodů, jejichž působení je podmíněno hlavně energií Slunce. Oba typy pochodů působí proti sobě. Působení geomorfologických pochodů je dále ovlivňováno zemskou gravitací, silami vyvolávanými působením Měsíce, Slunce a dalších planet a změnami úhlové rychlosti otáčení Země kolem její osy. V poslední době se na modelaci georeliéfu stále více podílejí vlivy lidské společnosti.
Výsledkem působení uvedených pochodů jsou nerovnosti georeliéfu. Vyvýšeniny vystupující celkově nad hladinou světového oceánu označujeme jako pevniny a povrch zemské kůry na pevninách nazýváme pevninským (subaerickým) georeliéfem. Sníženiny georeliéfu jsou zaplněny vodami světového oceánu a povrch zemské kůry na jeho dně označujeme jako podmořský georeliéf.
Georeliéf je značně složitý a skládá se ze složek různého vzhledu, původu i stáří. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu, tj. vazeb mezi složkami georeliéfu. Geomorfologie studuje georeliéf jako jednu ze složek (geosfér) krajinné sféry (spolu s atmosférou, hydrosférou, kryosférou, pedosférou, biogeosférou a socioekonomickou sférou). Tyto složky krajinné sféry nejen působí na georeliéf, ale i sám reliéf zemského povrchu působí na tyto složky a přes ně zpětně na sebe.
Georeliéf chápeme jako jednotný soubor navzájem souvisejících prvků a složek, jako jsou svahy, údolí, horské hřbety ap. Jednotlivé složky georeliéfu představují systémy (geosystémy) nižšího řádu. Rozlišujeme proto např. tektonické, svahové, fluviální, kryogenní, eolické, marinní a další geomorfologické systémy.
Klíčová slova:
geomorfologie
hypotézy
sopečná činnost
rozlámané horniny
endokras
svahové procesy
antropogenní procesy
Obsah:
- 1. Objekt, předmět a základní členění geomorfologie, georeliéf - základní vymezení 2
2. Vývoj geomorfologických názorů a představitelé geomorfologie, geomor. školy 3
3. Základní geomorfologická terminologie (GJP, tvar, typ reliéfu) 4
4. Základní klasifikace tvarů reliéfů 5
5. Základní klasifikace typů reliéfů, geomorfologická regionalizace 6
6. Stavba pevného zemského tělesa (seismický model Země) 8
7. Geotektonické hypotézy (Teorie kontinentálního driftu, Teorie litosférických desek) 10
8. Litosférické desky - základní vymezení, typy rozhraní litosférických desek 13
9. Endogenní geomorfologické procesy - obecně, typy procesů 16
10. Sopečná činnost - hlubinný magmatismus, seismická činnost - důsledky pro reliéf 17
11. Sopečná činnost - povrchový magmatismus 19
12. Základní strukturní jednotky oceánského dna 20
13. Strukturní typy reliéfu - základní typologie 22
14. Reliéf na horizontálně uložených a ukloněných horninách 22
15. Reliéf na zvrásněných horninách 25
16. Reliéf na rozlámaných horninách 26
17. Dynamická geomorfologie - základní klasifikace exogenních procesů 28
18. Fluviální geomorfologické procesy a tvary - obecná typologie procesů 29
19. Eroze, transport a akumulace vodních toků, spádová křivka 29
20. Krasový reliéf a krasové procesy 32
21. Exokrasové procesy a tvary 33
22. Endokrasové procesy a tvary 35
23. Kryogenní geomorfologické procesy a tvary - základní typologie (nivelační, glaciální a periglaciální) 36
24. Glaciální geomorfologické procesy a tvary 36
25. Periglaciální geomorfologické procesy a tvary 39
26. Eolitické geomorfologické procesy a tvary 40
27. Marinní geomorfologické procesy a tvary 41
28. Svahové procesy 42
29. Antropogenní geomorfologické procesy a tvary 44
30. Těžební a vodohospodářské antropogenní procesy a tvary 45