Vypracované zkouškové okruhy ke zkoušce z Geomorfologie

1. Objekt, předmět a základní členění geomorfologie, georeliéf - základní vymezení

Geomorfologie je věda, zabývající se studiem tvarů, geneze a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Geomorfologie jako samostatná věda má svůj objekt, předmět, teorie a metody. Geomorfologie v mnoha ohledech stojí na hranici mezi geologií a geografií.

Objektem geomorfologie je reliéf povrchu naší planety - georeliéf. Georeliéf je svrchní plocha zemské kůry. Georeliéf je současně plochou, na níž dochází ke vzájemnému styku vnitřních (endogenních) pochodů působících v nitru naší planety a vnějších (exogenních) pochodů, jejichž působení je podmíněno hlavně energií Slunce. Oba typy pochodů působí proti sobě. Působení geomorfologických pochodů je dále ovlivňováno zemskou gravitací, silami vyvolávanými působením Měsíce, Slunce a dalších planet a změnami úhlové rychlosti otáčení Země kolem její osy. V poslední době se na modelaci georeliéfu stále více podílejí vlivy lidské společnosti.

Výsledkem působení uvedených pochodů jsou nerovnosti georeliéfu. Vyvýšeniny vystupující celkově nad hladinou světového oceánu označujeme jako pevniny a povrch zemské kůry na pevninách nazýváme pevninským (subaerickým) georeliéfem. Sníženiny georeliéfu jsou zaplněny vodami světového oceánu a povrch zemské kůry na jeho dně označujeme jako podmořský georeliéf.

Georeliéf je značně složitý a skládá se ze složek různého vzhledu, původu i stáří. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu, tj. vazeb mezi složkami georeliéfu. Geomorfologie studuje georeliéf jako jednu ze složek (geosfér) krajinné sféry (spolu s atmosférou, hydrosférou, kryosférou, pedosférou, biogeosférou a socioekonomickou sférou). Tyto složky krajinné sféry nejen působí na georeliéf, ale i sám reliéf zemského povrchu působí na tyto složky a přes ně zpětně na sebe.

Georeliéf chápeme jako jednotný soubor navzájem souvisejících prvků a složek, jako jsou svahy, údolí, horské hřbety ap. Jednotlivé složky georeliéfu představují systémy (geosystémy) nižšího řádu. Rozlišujeme proto např. tektonické, svahové, fluviální, kryogenní, eolické, marinní a další geomorfologické systémy.