Vypracované zkouškové okruhy z předmětu Podniková ekonomika

1. Podstata podniku a podnikání

Charakteristika podnikání
- zákl. motivem podnikání je dosažení zisku, jakožto přebytku výnosů nad náklady
- zisk se dociluje uspokojováním zákazníkových potřeb; v centru pozornosti podniku je zákazník s jeho zájmy, požadavky, potřebami etc.
- vstup na trh je spojen s určitým rizikem. Snahou podnikatele je snížit toto riziko na přijatelnou úroveň, toho dociluje pomocí plánů a strategií
- na začátku každého podnikání stojí vstupní kapitál; jeho výše závisí na předmětu a rozsahu podnikání
- podnik má také společenské poslání - služba zákazníkovi a všem ostatním, kteří jsou s vývojem podniku spjati, tzv. „stakeholders“ („interesanti“, „zainteresovaní“, zájmové
skupiny) - př. akcionáři, zaměstnanci, odbory etc.
- na základě pojetí podniku jako prostředku k dosažení zisku a pojetí podniku jako prostředku k uspokojování potřeb interesantů můžeme dojít ke dvěma zdánlivě protikladným tezím:
1) dominantním cílem je dosahovat zisk na základě uspokojování poptávky
2) dominantním cílem je uspokojovat poptávku („sloužit“) a tím dosahovat zisk
- ve výsledku - 1) - upřednostňování krátkodobých zisků před dlouhodobým
2) - upřednostňování dlouhodobého zisku před krátkodobým

Podnikatel
- nositel a tvůrce inovací a změn, motivovaný k využívání podnikového technického a lidského kap.
- podstatným rysem jeho osobnosti je tvořivost, schopnost přicházet s novými myšlenkami a schopnost využívat, či dokonce tvořit příležitosti
- vyústěním podnikatelského myšlení je např. nový výrobek, nová technologie, způsob oslovení zákazníka apod.

Podnik
- instituce vzniklá k výkonu podnikatelské činnosti, tedy institucionalizované podnikání

Nedávná minulost našich podniků
- příklon k centrálnímu plánování se datuje již před únor 1948, zdaleka však ne v takové míře
jako v letech 50.
- důvody pro tento vývoj po 2. sv.v. byly trojího druhu:
- ekonomické - uznání a ocenění výkonnosti SSSR v průběhu 2. sv.v.
- politické - snaha SSSR o dominanci nad střední a východní Evropou
- emocionální - zklamání nad selháním západních spojenců (Mnichov)
- proces vyvrcholil v roce 1953, kdy byla plně přijata sovětská metoda řízení podniku a její rozhodující nástroj - technickoprůmyslový a finanční plán
- systém se ukázal jako příliš těsný, což vedlo k pokusům o reformu, které však neměly dlouhého trvání. Poslední z velkých reforem vznikla v r. 1967; srpen 1968 znamenal ukončení těchto snah a nástup normalizace
- v 80. letech se objevila nová vlna liberalizace. Pro tuto i ostatní reformy bylo charakteristické, že nemohly překročit meze centrálního plánování ekonomiky

Listopad 1989 a současná situace našich podniků
- podniky byly poznamenány 40 lety centrálního plánování hlavně v těchto směrech:
a) celková byrokratizace ekonomiky
- tvořivý podnikatel byl nahrazen byrokratem
- celá sféra produkce byla řízena dle stejných principů a schémat a tím prakticky potlačila specifika řízení jednotlivých odvětví
b) schematické vytváření ekonomických celků
- řádově desetitisíce až statisíce zaměstnanců v pevné hierarchické struktuře završené stranickými funkcionáři
c) podřízení výběru řídících pracovníků politickým kritériím
d) vytváření nadbytečných kapacit
- vyvolávalo to mj. nedostatek prostředků na údržbu a opravy, což se projevilo i na vzhledu měst a krajiny
e) ztráta konkurenční schopnosti
- hluboká zaostalost v produktivitě práce
f) redistribuční procesy v rámci jednotl. odvětví a deformace cen
- demotivace podniků, nebylo nutné ekonomicky racionální uvažování