Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované zkouškové okruhy z předmětu Státověda
«»
| Přípona |
Typ vypracované otázky |
Stažené 2 x |
| Velikost 0,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 12814 |
| Poslední úprava 15.10.2018 |
Zobrazeno 990 x |
Autor: snoopydogg |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
10 Kreditů - kvalita:
92,2% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Státověda
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:61 stran
1/ Státověda a ústavní právo - vymezení a vývoj pojmů
Státověda - zprostředkovává poznatky o státu a ústavách, zabývá se pojetím státu - z čeho se skládá, jakou má strukturu, jaké typy apod.
Vývoj: - fungováním státu se zabýval již Aristoteles ve 4. stol.pnl. („Politika“)
- zabýval se jím i Machiavelli na přelomu 15. a 16. stol. („Vladař“) a další
- ale za zakladatele moderní státovědy je považován profesor heidelberské university
George Jellinek - konec 19. a poč. 20. stol. („Všeobecná státověda“)
Ústavní právo - je odvětvím práva, které se zabývá ústavou a vykládá ji à předmět ústavního práva tedy závisí na vymezení toho, co je ústava
- z vymezení ústavy zejm. po její materiální stránce (kdy ústava není jen souhrn právních norem nejvyšší síly, ale lze k ní zařadit i běžné zákony, které se dotýkají zákl. otázek LP či fungování státu) můžeme ústavní právo vymezit jako odvětví práva zabývající se základní strukturou státu, fungováním státní moci, stejně jako ochranou a zajišťováním práv a svobod občanů.
Prameny úst. práva u nás: úst. zákony, mezinárodní smlouvy, rozhodnutí ÚS, zákony týkající se činnosti úst. orgánů, zákony přijaté za federace jako ústavní zákony (a dle čl. 112, odst. 3 Ústavy se staly běžnými zákony), mohla by jimi být zákonná opatření senátu, některá rozhodnutí prezidenta (dekrety, vyhlášení amnestie)
Státověda - zprostředkovává poznatky o státu a ústavách, zabývá se pojetím státu - z čeho se skládá, jakou má strukturu, jaké typy apod.
Vývoj: - fungováním státu se zabýval již Aristoteles ve 4. stol.pnl. („Politika“)
- zabýval se jím i Machiavelli na přelomu 15. a 16. stol. („Vladař“) a další
- ale za zakladatele moderní státovědy je považován profesor heidelberské university
George Jellinek - konec 19. a poč. 20. stol. („Všeobecná státověda“)
Ústavní právo - je odvětvím práva, které se zabývá ústavou a vykládá ji à předmět ústavního práva tedy závisí na vymezení toho, co je ústava
- z vymezení ústavy zejm. po její materiální stránce (kdy ústava není jen souhrn právních norem nejvyšší síly, ale lze k ní zařadit i běžné zákony, které se dotýkají zákl. otázek LP či fungování státu) můžeme ústavní právo vymezit jako odvětví práva zabývající se základní strukturou státu, fungováním státní moci, stejně jako ochranou a zajišťováním práv a svobod občanů.
Prameny úst. práva u nás: úst. zákony, mezinárodní smlouvy, rozhodnutí ÚS, zákony týkající se činnosti úst. orgánů, zákony přijaté za federace jako ústavní zákony (a dle čl. 112, odst. 3 Ústavy se staly běžnými zákony), mohla by jimi být zákonná opatření senátu, některá rozhodnutí prezidenta (dekrety, vyhlášení amnestie)
Klíčová slova:
státověda
státní moc
suverenita
parlamentarismus
imunita
soud
Obsah:
- 1/ Státověda a ústavní právo - vymezení a vývoj pojmů
2/ Pojem ústavy - klasifikace a funkce ústav, konstitucionalismus
3/ Stát - různé definice,pojmové znaky
4/ Prvky státu, funkce státu
5/ Institut státního občanství a státní občané
6/ Státní moc, její legalita a legitimita
7/ Státní suverenita - vývoj a obsah pojmu
8/ Suverenita lidu, svrchovanost zákona
9/ Formy státu a jejich členění
10/ Suverenita státu a evropská integrace
11/ Pojem, druhy a znaky politických režimů
12/ Stát fašistický a nacistický, pojem, příklady
13/ Stát diktatury proletariátu - vznik, vývoj, varianty
14/ Jednota a dělba moci - horizontální a vertikální hledisko
15/ Parlamentní forma vlády, charakteristika a příklady
16/ Prezidentská forma vlády, charakteristika a příklady
17/ Poloprezidentská forma vlády, charakteristika a příklady
18/ Vláda Parlamentu, direktoriální forma vlády, ideové zdroje, příklad
19/ Stát unitární a regionální autonomie
20/ Stát složený a konfederace, znaky a rozdíly
21/ Federace, pojem, znaky, dělba kompetence, typologie federací
22/ Stát demokratický a liberální, pojmy, shody a rozdíly
23/ Právní a ústavní stát, sociální stát
24/ Práva lidská, občanská - vývoj a vymezení pojmů, občanské povinnosti
25/ Právo lidu na odpor a revoluce
26/ Pojem a znaky demokracie
27/ Reprezentativní demokracie
28/ Moc ustavující a ustavená
29/ Přímá demokracie a její formy
30/ Politické strany, pojem, vývoj, funkce a typologie
31/ Právní úprava politických stran, institucionalizace, financování
32/ Způsoby ustanovování do funkcí ve státě
33/ Pojem, druhy a funkce voleb
34/ Principy volebního práva
35/ Většinový volební systém, varianty
36/ Proporcionální volební systém, varianty, limity
37/ Parlamentarismus - vznik, vývoj, varianty
38/ Bikameralismus, důvody vzniku a funkce
39/ Funkce parlamentu a jeho vnitřní organizace
40/ Imunita, pojem, vývoj a druhy u ústavních činitelů
41/ Status poslance
42/ Hlava státu v monarchii, varianty
43/ Hlava státu v republice, varianty
44/ Pojem a obsah moci výkonné, orgány moci výkonné
45/ Principy organizace a činnosti moci výkonné
46/ Pojem, funkce a úkoly soudnictví
47/ Druhy soudů
48/ Pojem a druhy samosprávy
49/ Ombudsman - vznik a varianty institutu
50/ Vznik, zánik a trvání státu, kontinuita a diskontinuita
51/ Struktura ústav
52/ Suverenita ve složených státech a v EU