Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované zkouškové otázky na předmět Teorie práva
«»
| Přípona .docx |
Typ vypracované otázky |
Stažené 4 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 12788 |
| Poslední úprava 15.10.2018 |
Zobrazeno 1 079 x |
Autor: snoopydogg |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
10 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Teorie práva
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:51 stran
1. Právo a stát, vznik a pojem
Stát
• lze vymezit jako univerzální formu organizace společnosti, je institucí
• vystupuje jako subjekt práva zvláštního druhu - je jeho tvůrcem i realizátorem, právními normami nereguluje jen chování jednotlivých příslušníků společnosti, ale vymezuje objem i obsah vlastních práv a závazků, při realizaci se musí normami, které sám vydal, řídit
• Pojem právo nelze jednoduše vymezit, jedná se o multimediální fenomén, o minimálně duální jev. Nelze jej definovat jednou definicí, jde o polysém.
o právo přirozené (ius naturale)
» souhrn principů a nezadatelných subjektivních práv
» existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti. Jde o souhrn principů, které jsou adekvátní dosaženému stupni vývoje společnosti
» Předchází pozitivní právo (je prepozitivní)
» Opírají se o různé koncepční teorie (teologická, naturální, antropologická, racionalistická)
o právo pozitivní (ius pozitivum)
» je dané státem, je to právo platné, tvořeno strukturou právních norem (objektivní právo)
» právní pozitivismus = právo je jen to uznané státem
» Pozitivisté rozlišují právo a morálku, utopická představa -> kdyby nebylo protizákonného jednání, nemuselo by existovat pozitivní právo
» Pozitivní právo je tedy předem dáno, jsou to předvídatelná pravidla, která se vynucují, tzn. protiprávní jednání je postihováno.
• Existuje i jiná možnost dělení práva:
o právo objektivní - systém pravidel chování, které uzná (sankcionuje) stát a vymezuje jej
o právo subjektivní - možnost chování, která je zaručena normami objektivního práva
Stát
• lze vymezit jako univerzální formu organizace společnosti, je institucí
• vystupuje jako subjekt práva zvláštního druhu - je jeho tvůrcem i realizátorem, právními normami nereguluje jen chování jednotlivých příslušníků společnosti, ale vymezuje objem i obsah vlastních práv a závazků, při realizaci se musí normami, které sám vydal, řídit
• Pojem právo nelze jednoduše vymezit, jedná se o multimediální fenomén, o minimálně duální jev. Nelze jej definovat jednou definicí, jde o polysém.
o právo přirozené (ius naturale)
» souhrn principů a nezadatelných subjektivních práv
» existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti. Jde o souhrn principů, které jsou adekvátní dosaženému stupni vývoje společnosti
» Předchází pozitivní právo (je prepozitivní)
» Opírají se o různé koncepční teorie (teologická, naturální, antropologická, racionalistická)
o právo pozitivní (ius pozitivum)
» je dané státem, je to právo platné, tvořeno strukturou právních norem (objektivní právo)
» právní pozitivismus = právo je jen to uznané státem
» Pozitivisté rozlišují právo a morálku, utopická představa -> kdyby nebylo protizákonného jednání, nemuselo by existovat pozitivní právo
» Pozitivní právo je tedy předem dáno, jsou to předvídatelná pravidla, která se vynucují, tzn. protiprávní jednání je postihováno.
• Existuje i jiná možnost dělení práva:
o právo objektivní - systém pravidel chování, které uzná (sankcionuje) stát a vymezuje jej
o právo subjektivní - možnost chování, která je zaručena normami objektivního práva
Klíčová slova:
právo
stát
mezinárodní smlouvy
právní normy
právní vztahy
aplikace práva
zákonnost
Obsah:
- 1. Právo a stát, vznik a pojem
2. Právo a moc
3. Právo obyčejové, precedentní, zákonné (forma práva)
4. Prameny práva, pojem, druhy
5. Normativní právní akty, právní obyčej
6. Lokální právotvorba, publikace lokálních norem, platnost, účinnost
7. Precedent, normativní smlouva
8. Mezinárodní smlouvy
9. + 11. Systém práva a práv. odvětví. Právo veřejné a soukromé
10. Systém a struktura
12. Právní normy - pojem, prvky, struktura
13. Druhy právních norem
14. Existence, platnost, účinnost právních norem
15. Časová působnost
16. Definiční znaky právní normy a její působnost
17. Realizace práva, pojem, formy
18. Právní vztahy
23. Struktura právního vztahu
24. Charakter právních vztahů, právní subjektivita
19. Aplikace práva
20. Individuální právní akty, jejich vlastnosti, členění
21. Analogie
22. Interpretace, pojem, účel, zásady
27. Interpretace práva, pojem a její objekt
23. Struktura právního vztahu
24. Charakter právních vztahů, právní subjektivita
25. Druhy interpretace
26. Metody interpretace, akty interpretace práva
28. Právní skutečnosti
29. Právní úkony
30. Právní odpovědnost, pojem, druhy
31. Sankční koncepce právní odpovědnosti
32. Prvky zaviněného porušení právní povinnosti
33. Právní stát
34. Právo a ostatní normativní systémy
35. Tvorba práva, pojmové vymezení, principy
36. Právotvorba, normotvorba
37. Aplikační proces, pojem, fáze
38. Právní kultura, pojem, typy
44. Velké právní systémy
45. Angloamerický právní systém
39. Subjektivní a objektivní právo
40. Zákonnost, výkon a zneužití práva, preventivní a následné záruky
48. Záruky zákonnosti
41. Efektivnost právní normy, pojem, subjektivní, objektivní faktory
42. Právní odpovědnost, klasifikace deliktů, funkce právní odpovědnosti
43. Mechanismus právní regulace
46. Hodnoty a motivace v právu
47. Logika v právu, logický a gramatický výklad
49. Zrušení nezákonných právních aktů a neplatnost úkonu
50. Subjektivní a objektivní odpovědnost