Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Vypracované zkouškové otázky - Obecné právní dějiny
«»
| Přípona .rar |
Typ vypracované otázky |
Stažené 3 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5104 |
| Poslední úprava 16.02.2015 |
Zobrazeno 1 633 x |
Autor: petr.rajnoha |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Dejepis
- Předmět:Obecné právní dějiny
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:Archiv souborů (.rar)
- Rozsah A4:71 stran
DĚJINY STÁTU A PRAMENU PRÁVA VE STAROVĚKÉM ŘECKU
1. Řecký městský stát
Řekové vytvořili formu politické organizace = polis (městské státy). Polis jako slovo znamenalo město. Později označovalo „stát“ (a to městský).
Vznik městských států v Řecku byl ovlivněn:
a) zánikem rodové společnosti, která zanikla v různých řeckých údolích a krajích
b) v Řecku se téměř vůbec nerozvinul vnitřní trh (neprostupné hory) a orientovali se ven - na jiné státy.
Městské státy se nekryly jen s územím města, ale zabíraly i přilehlá venkovská území. Městské státy nebyly moc velké. Řekové nechápali stát jen jako určité území, ale stát bylo hlavně společenství lidí, které bylo uváděno do souladu s vládou.Pojetí aténského státu - Atéňané označují svůj stát slovem „Atéňané“, ne Atény.
Příslušníky městského státu spojovala pouta:
- citová soudržnost lidí, kteří se narodili na stejné půdě, spjatí denním životem a půdou
- pocit občanské sounáležitosti ve vztahu k cizincům
- pocit náboženské sounáležitosti daný společnými bohy
- podřízenost všech společné kolektivní vůli, ztělesňované zákony
Za pilíř městského státu Řekové považovali:
- soustavu orgánů, které zabezpečovaly chod státu
- zákony, které stanovily, jak se ustavují orgány státu a jak vykonávají svou funkci
Politická moc v městském státě patřila občanům.Přímá účast občana na řízení státu.
1. Řecký městský stát
Řekové vytvořili formu politické organizace = polis (městské státy). Polis jako slovo znamenalo město. Později označovalo „stát“ (a to městský).
Vznik městských států v Řecku byl ovlivněn:
a) zánikem rodové společnosti, která zanikla v různých řeckých údolích a krajích
b) v Řecku se téměř vůbec nerozvinul vnitřní trh (neprostupné hory) a orientovali se ven - na jiné státy.
Městské státy se nekryly jen s územím města, ale zabíraly i přilehlá venkovská území. Městské státy nebyly moc velké. Řekové nechápali stát jen jako určité území, ale stát bylo hlavně společenství lidí, které bylo uváděno do souladu s vládou.Pojetí aténského státu - Atéňané označují svůj stát slovem „Atéňané“, ne Atény.
Příslušníky městského státu spojovala pouta:
- citová soudržnost lidí, kteří se narodili na stejné půdě, spjatí denním životem a půdou
- pocit občanské sounáležitosti ve vztahu k cizincům
- pocit náboženské sounáležitosti daný společnými bohy
- podřízenost všech společné kolektivní vůli, ztělesňované zákony
Za pilíř městského státu Řekové považovali:
- soustavu orgánů, které zabezpečovaly chod státu
- zákony, které stanovily, jak se ustavují orgány státu a jak vykonávají svou funkci
Politická moc v městském státě patřila občanům.Přímá účast občana na řízení státu.
Klíčová slova:
právní dějiny
Řecko
prameny práva
Římská říše
absolutismus
Egypt
Byzance
Mezopotamie
Francie
Osmanská říše
Turecko
Obsah:
- 1. Dějiny státu a pramenu práva
2 Stát a prameny práva starého říma ve starověkém řecku
3 Dějiny státu a práva u germánú
4 Vznik a vývojová stádia feudálního státu a práva
5 Dějiny státu a prameny práva v byzanci
6 Stát a prameny práva v německu do roku 1806
7 Dějiny státu a pramenu práva ve feudálním rusku do absolutismu (rok 1861)
8 Dějiny státu a práva ve feud. anglii do r. 1640
9 Dějiny státu a pramenu práva ve francii do roku 1789
10 Východní samovlády
11 Vybrané otázky z obecných dějin
12. státní zřízení nejvýznamnějších italských městských republik.
13. poměr státu a církve od vzniku křesťanství do r. 1789. kanonické právo a jeho prameny.
14. dějiny státu a práva v turecku do r. 1807.
15. charakteristika revolucí 16. - 19. století.
16. nizozemská revoluční válka za nezávislost v 16. století. republika spojených provincií.
17. stát a právo za anglické revoluce 1640-1660.
18. stát a právo za území usa v koloniálním období. revoluční vznik usa.
19. stát a právo za francouzské revoluce 1789-1804.
20. sjednocovací snahy v německu v 1. polovině 19. století. porevoluční vývoj státu a práva v německu do r. 1918.
21. stát a právo v rusku v letech 1861-1917.
22. porevoluční vývoj státu a práva v anglii do r. 1918.
23. Porevoluční vývoj státu a práva ve francii do r. 1918.
24. Porevoluční vývoj státu a práva v usa do r. 1918.
25. Stát a právo v osmanské říši v letech 1807 - 1922.
26. Velké kodifikace práva ve vybraných západoevropských zemích a v anglických koloniích v severní americe v 16. - 18. st.
27. Velké kodifikace práva v 19. a 20.st.
28. Poměr státu a církve ve francii v letech 1804-1814.
29. Vybrané otázky z dějin poměru státu a církve za kapitalismu ( francie 1814 - 1920, itálie 1871 - 1929, lateránské smlouvy, codex iuris canonici)
30. Stát a právo v rusku a sssr v letech 1917 - 1945.
31. Stát a právo v předních demokratických státech (anglie, francie, usa) v letech 1918 - 1945.
32. Itálie od sjednocení do r. 1945 (sjednocovací proces, fašismus)
33. Stát a právo ve fašistických státech (japonsko, německo) v letech 1918 - 1945