Vypracované zkouškové otázky z Etopedie
Popis:
A/ Etopedie jako subsystém komprehenzivní speciální pedagogiky. Vznik a tradice oboru. Paradigmata v etopedii.
Subsystémy KSP se vážou na specifika výchovy a vzdělávání skupin handicapovaných osob. Jedním z nich je etopedie (etos - morálka). V rámci vertikálního členění KSP se dále dělí etopedie na etopedii školního věku a na etoandragogiku.
Původně byla problematika poruch chování zahrnuta v oboru psychopedie. K vyčlenění etopedie z psychopedie došlo v roce 1969 pro značnou rozdílnost problematiky osob s MR a osob mravně narušených. Zpočátku převažovala péče charitativní, Pestalozi a Rousseau zdůrazňovali nutnost výchovy a speciálního přístupu, taktéž Komenský poukazuje na to, že lze tyto jedince vzdělávat. Kuja položil v roce 1989 základy etopedické terminologie. Od počátku utváření tohoto vědního oboru se etopedie do značné míry překrývala s oborem léčebná pedagogika, která byla definována jako obor zaměřený na problematiku výchovně léčebné práce se soc. nepřizpůsobivými a emocionálně narušenými dětmi. V 80. letech došlo k terminologickému sjednocení. V roce 1977 se vydává Defektologický slovník který je podkladem pro vytvoření slovníku etopedického pod názvem Speciálně pedagogická terminologie etopedická (1985) a jeho autoři jsou Pohunková a Vocilka. Před vydáním slovníku došlo k sjednocení termínu označující defekt v etopedii - mravní narušenost (obtížná vychovatelnost - sociálně patologické jevy - poruchy chování. V roce 1989 J. Kuja vydává Základy etopedické terminologie.
Klíčová slova:
etopedie
rodina
představiteli péče
neurotická povaha
psychické potřeby
alkohol
speciální pedagogika
Obsah:
- 1.
A/ Etopedie jako subsystém komprehenzivní speciální pedagogiky. Vznik a tradice oboru. Paradigmata v etopedii.
B/ Pojetí normality a abnormality lidského chování. Vztah etopedie k ostatním vědním oborům. Vymezení základních pojmů.
2.
A/ Historie péče o sociálně narušené jedince. Hlavní představitelé péče.
B/ Nástin vývoje péče o sociálně narušené jedince na území ČR.
3.
A/ Cílové skupiny speciální pedagogiky etopedické
B/ Osobnost jedince v etopedické péči. Vnitřní a vnější patogenní činitelé.
4.
A/ Rodina jako hlavní činitel možného selhání jedince, společenské postavení rodiny, rodinné vztahy, způsoby řešení konfliktů. Problémy spojené s nevhodným působením rodiny.
B/ Skupiny „subkultury“ a hnutí mládeže.
5.
A/ Klasifikace poruch chování a jejich charakteristika.
B/ Faktory zvyšující riziko rozvoje poruch. Poruchy chování v dětském věku.
6.
A/ Neurózy, neurotická povaha - projevy a možnosti terapie. ADHD - porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou a její možný vliv na vznik poruch chování.
B/ Škola, současný edukační systém, vztah školy a rodiny, školní prostředí jako rizikový činitel.
7.
A/ Metody práce v etopedické péči. Zásady při uskutečňování prevence a terapie sociálně patologických jevů.
B/ Speciálně pedagogická diagnostika etopedická.
8.
A/ Děti sociálně ohrožené, děti zanedbávané, zneužívané a týrané ( Syndrom CAN )
B/ Výchova v náhradní rodině. Adopce, pěstounská péče.
9.
A/ Psychické potřeby, psychická deprivace. Změny osobnosti jako důsledek psychické derpivace. Citová subdeprivace.
B/ Problematika trestné činnosti dětí a mladistvých. Nové aspekty v přístupu k jedincům s poruchami chování ( alternativní tresty, terénní sociální práce, střediska výchovné péče)
10.
A/ Způsoby intervence, orgány činné v trestním řízení. Převýchovný proces, legislativní podklady. Ústavní a ochranná výchova.
B/ Speciální školská výchovná zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy( funkce ústavů, denní program, pravidla a sankce, rizika ústavní výchova).
11.
A/ Výkon trestu odnětí svobody. Druhy trestů, typy věznic. Zvláštnosti VTOS u mladistvých.
B/ Základní právní a materiální jistoty odsouzeného. Zacházení s vězni. Resocializační programy. Prizonozace a postpeniterciární problémy.
12.
A/ Násilí a agresivita. Agresivní poruchy chování.
B/ Šikana jako závažná agresivní porucha chování ( varianty šikany, diagnostika, první pomoc, prevence)
13.
A/ Zátěžové situace a techniky jejich zvládání. Možnosti psychoterapie.
B/ Sebevražedné jednání, jeho motivace a varianty. Společenské postoje a reakce na sebevraždu. Sebevražednost u dětí a mládeže.
14.
A/ Problematika národnostních menšin ( xenofobie, rasová nesnášenlivost, rasová diskriminace…) Specifika romského etnika. Romská rodina, historie a původ Romů, tradice.
B/ Vzdělávání romských dětí. Činnost sdružení a nadací pro podporu integrace Romů.
15.
A/ Závislost na nealkoholových drogách. Rozdělení a charakteristika drog. Somatické, psychické a sociální důsledky závislosti.
B/ Primární, sekundární a terciální prevence. Léčba drogových závislostí.
16.
A/ Závislost na alkoholu. Psychické , fyzické a sociální důsledky dlouhodobého užívání alkoholu. Možnosti léčby.
B/ Návykové a impulzivní poruchy. Patologické hráčství.
17.
A/ Osobnostní charakteristiky speciálního pedagoga - etopeda. Nároky práce s rizikovou mládeží. Burn - out syndrom a jeho problematika. Motivace pracovníka. Práce s klientem jako proces.
B/ Právní normy a vládní dokumenty platné v ČR, používané při práci s rizikovou mládeží.
O souborech cookie na této stránce
Soubory cookie používáme pro funkční účely, pro shromažďování a analýzu informací o výkonu a používání stránky.