Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované zkouškové otázky z Mezinárodních vztahů
«»
| Přípona .doc |
Typ vypracované otázky |
Stažené 21 x |
| Velikost 0,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 8691 |
| Poslední úprava 19.09.2016 |
Zobrazeno 1 689 x |
Autor: katerina.loumova |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
84,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Politologie
- Předmět:Mezinárodní vztahy
- Studijní obor:-
- Ročník:-
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:49 stran
1) Mezinárodní vztahy jako vědecká disciplína. Zařazení do kontextu společenských věd; předmět zájmu studia; základní pojmy a koncepty
Mezinárodní vztahy (MV) jsou sociálněvědná politologická disciplína, která zkoumá společenské jevy odehrávající se v rámci mezinárodního systému. Oblast studia zahrnuje roli národních států, mezinárodních organizací, nevládních organizací a nadnárodních korporací. Mezinárodní vztahy jsou oblastí akademického výzkumu a veřejné sféry.
Disciplína vychází z politologie, nicméně prolíná se také s ekonomií, historií, mezinárodním právem, geografií, sociologií apod.
V 20. století proběhly tři důležité konflikty, které formovaly systém mezinárodních vztahů; šlo o první a druhou světovou válku a studená válka.
Současné pojetí klasifikace se zrodilo na konferenci UNESCO v Paříži (1948), odkdy se politická věda (politologie) člení na oddíly:
1. politická teorie a politické ideologie
2. politická systémová analýza
3. komparativní systémová analýza
4. mezinárodní vztahy
Mezinárodní vztahy mají kořeny již ve staré Číně, Indii a antickém světě. Pojem „mezinárodní vztahy“ poprvé použil Jeremy Bentham před koncem 19. století. Původně se tento segment politické vědy nazýval zahraniční politika a zkoumal užší výsek zájmů než MV. Konkrétně to byly zahraniční vztahy jednotlivých národních států a faktory, které je ovlivňovaly (rozhodovací procesy, vznik agendy, diplomacie, embarga, hrozby...). Jako vědní obor se mezinárodní vztahy emancipují po 1. světové válce. První katedra tohoto zaměření se rodí v Aberystwythu na University of Wales (1919).
Mezinárodní vztahy (MV) jsou sociálněvědná politologická disciplína, která zkoumá společenské jevy odehrávající se v rámci mezinárodního systému. Oblast studia zahrnuje roli národních států, mezinárodních organizací, nevládních organizací a nadnárodních korporací. Mezinárodní vztahy jsou oblastí akademického výzkumu a veřejné sféry.
Disciplína vychází z politologie, nicméně prolíná se také s ekonomií, historií, mezinárodním právem, geografií, sociologií apod.
V 20. století proběhly tři důležité konflikty, které formovaly systém mezinárodních vztahů; šlo o první a druhou světovou válku a studená válka.
Současné pojetí klasifikace se zrodilo na konferenci UNESCO v Paříži (1948), odkdy se politická věda (politologie) člení na oddíly:
1. politická teorie a politické ideologie
2. politická systémová analýza
3. komparativní systémová analýza
4. mezinárodní vztahy
Mezinárodní vztahy mají kořeny již ve staré Číně, Indii a antickém světě. Pojem „mezinárodní vztahy“ poprvé použil Jeremy Bentham před koncem 19. století. Původně se tento segment politické vědy nazýval zahraniční politika a zkoumal užší výsek zájmů než MV. Konkrétně to byly zahraniční vztahy jednotlivých národních států a faktory, které je ovlivňovaly (rozhodovací procesy, vznik agendy, diplomacie, embarga, hrozby...). Jako vědní obor se mezinárodní vztahy emancipují po 1. světové válce. První katedra tohoto zaměření se rodí v Aberystwythu na University of Wales (1919).
Klíčová slova:
mezinárodní vztahy
jednotka analýzy
geneze konceptu bezpečnosti
studená válka
terorismus
globální problémy
Obsah:
- 1) Mezinárodní vztahy jako vědecká disciplína. Zařazení do kontextu společenských věd; předmět zájmu studia; základní pojmy a koncepty
2) Stát jako základní jednotka analýzy: Stát v mezinárodním prostoru; vestfálský stát - vznik a vývoj konceptu; globální vestfálský systém
3) Nestátní aktéři v MV (mezinárodní instituce, NGOs, církve, korporace)
4) Vývoj koncepce suverenit; filozofická reflexe pojmu; nadnárodní (sdílená) suverenita
5) Geneze konceptu bezpečnosti
6. Konflikt v mezinárodních vztazích; řešení konfliktů jako podobor MV
7. Mezinárodní politická ekonomie: Vývoj disciplíny, současné problémy
8. Teorie MV: Čtyři velké debaty
9. Mezinárodní organizace. Typologie mezinárodních organizací; historický vývoj
10. Mezinárodní právo. Vývoj disciplíny; oblast regulace; současné problémy a nástroje
11) Vývoj MV do I.světové války (klíčové válečné konflikty a jejich dopady)
12) MV a I.světová válka; Versailleská a Washingtonská konference
13) MV a II.světová válka; Jalta a Postupim; vznik OSN
14) MV v období mezi světovými válkami (1918-1939)
15) MV v období studené války
16) Terorismus jako současný bezpečnostní problém
17) 90.léta v Evropě, rozpad SSSR a jeho důsledky pro systém MV
18) Systém MV po ukončení studené války
19) Globální problémy světa (klasifikace, možnosti řešení)