Popis:
1.a) Co je náplní disciplíny výživy rostlin a hnojení? Jak ji lze vyjádřit? Co jsou to hnojiva a co rozumíte pod pojmem hnojení?
Náplní disciplíny výživy rostlin je sledovat bilance živin v zemědělství s cílem udržovat půdní úrodnost a ovlivňovat kvalitu sklízených produktů.
Lze ji vyjádřit jako nauku o rostlinných živinách, jejich formách, přeměnách, zdrojích v zemědělském podniku a v přírodě a o použití hnojiv.
Výživou rostlin rozumíme: studium živného prostředí
studium požadavků kulturních rostlin (jaké živiny používáme, v jakém množství atd.)
studium principů výroby, složení a z toho plynoucí hn. Agrochemický trojúhelník:
= vzájemné vztahy mezi rostlinou, půdou, hnojivy - mezi nimi působí klima
Hnojiva: látky, které po přidání do živného prostředí rostlin mohou zlepšovat jejich výživu a tím přispívají ke zvýšení výnosů a jejich kvality a současně i k udržení, popř. zlepšení úrodnosti.
Hnojení: úkony, kterými hnojivé látky přidáváme do živného prostředí rostlin. (volba dávky, forma, doba a způsob aplikace hnojiva).
Zahrnuje: - volba dávky, formy, doby a způsobu aplikace hnojiv
-distribuce a manipulace s hnojivy
- ekonomické otázky hnojení
Klíčová slova:
hnojení
zemědělství
půda
minerály
úrodnost
pěstování
živiny
rostliny
Obsah:
- 1.a) Co je náplní disciplíny výživy rostlin a hnojení? Jak ji lze vyjádřit? Co jsou to hnojiva a co rozumíte pod pojmem hnojení?
2.a) Postup chemické analýzy rostlin. Kvantifikace skupin. Čím je tvořen spalitelný podíl a čím popeloviny? V jakých formách rostliny přijímají hlavní živiny (příklady)?
3,a) Jaká teoretická východiska (principy) výživy rostlin znáte? Koncentrace živin v rostlinách v průběhu růstu a vývoje rostlin. Možnosti dělení živin a hlavní zástupci skupin.
4,a) Význam a využití chemických analýz rostlin. Principy hodnocení výživného stavu rostlin. Pro upřesnění kterého hnojení je využíváme?
5,a) Aktivní a pasivní příjem živin rostlinami - charakteristika, znaky. Příjem C, O a H rostlinami. Jejich obsah v rostlinách, v jakých sloučeninách je nacházíme?
6,a)Sekundární minerály - členění, velikost, význam z pohledu výživy rostlin a fyzikálně-chemických vlastností půdy.
7.a) Organický podíl půdy - podíl z tuhé fáze, členění a velikost skupin, význam z pohledu výživy rostlin a fyzikálně-chemických vlastností půdy.
8.a) Kapalná fáze půdy. Význam vody v půdě. Vhodná polní vodní kapacita (na čem závisí?). Půdní roztok - definice, koncentrace (vhodná, škodlivá)
9.a) Mimokořenová výživa - princip, význam, ovlivňující faktory, koncentrace roztoků (na čem závisí?), nevýhody.U kterých živin nachází uplatnění (důvody)?
10.a) Bilance organických látek na orné půdě - stanovení jejich potřeby (na čem závisí? ) a jejich produkce (na čem závisí?). Možnosti krytí deficitu produkce organických látek.
11.a) Faktory ovlivňující příjem živin a jejich členění. Co jsou interferenční vlivy, jak se dělí a čím se vyznačují (uveďte příklady).
12.a) Výdej látek kořeny rostlin do prostředí. O jaké látky se jedná?Význam exudátů.
13.a) Tuhá fáze půdy(členění, zastoupení skupin). K čemu se využívá jemnozem a k čemu stanovení podílu jílnatých částic?
14.a) Význam půdní reakce, co ovlivňuje. Co je to tzv. pufrovací schopnost půd. Nejvýznamnější ústojčivé látky
15.a) Primární minerály.Jejich význam z hlediska výživy rostlin. Co ovlivňují?
16.a) Druhy a principy poutání živin v půdě (půdní sorpce). Jak je poután N, P, K, Ca a Mg v půdě?
17.a) Jaké jsou příčiny okyselování půd? Co rozhoduje o vyplavování živin z půdy? U kterých živin je významné?
18.a) Kontrola úrodnosti půdy - cyklus, zásady odběru vzorků půd, zjišťované hodnoty, k čemu slouží výsledky? Co jsou to přístupné a přijatelné živiny (důvody rozdílů)?
19.a) Principy vyměřování dávek živin - udržovací, obohacovací a dosycovací systém. Co je to tzv. zásobní hnojení, u kterých živin se používá a co je nutné zohlednit při volbě tohoto systému?
20.a) Význam a druhy bilancí živin v zemědělství. Které položky zahrnuje hospodářská bilance živin? Jak lze vyjádřit (kvantifikovat) úrodnost půdy?
21.a) Vliv povětrnostních podmínek na úrodnost půdy a příjem živin (příklady, důsledky). Na čem závisí intenzita vyplavování živin z půdy a které živiny jsou především vyplavovány?
22.a) Princip stanovení dávky draslíku pro rostliny. Jak se projevuje jeho nedostatek u rostlin. Využití K z dodaných průmyslových hnojiv v 1. roce.
23.a) Organická hnojiva - charakteristika, členění. Význam používání organických hnojiv.
24.a) Zdroje dusíku pro rostliny a jejich velikost. Co musíme zohlednit při rozhodování o dělení dávky N?
25.a)- Hnojení kejdou - plodiny, dávky (na čem závisí?), cyklus. Stanovení hodnoty stájových hnojiv.
26.a) Sláma ke hnojení. Co rozhoduje o použití jednotlivých druhů? S jakou produkcí slámy na hektar můžeme počítat?Zásady hnojení slámou
27.a) Zelené hnojení - charakteristika, způsoby pěstování, obsah organických látek, výnosy. Význam zeleného hnojení. Co musíme respektovat při jeho pěstování (zařazení)?
28.a) Komposty - rozdělení, definice. Kritéria pro posuzování jakosti kompostů. Suroviny použitelné k jejich výrobě.
29.a) Chemické metody používané za účelem diagnostiky úrodnosti půd a rostlin? U kterých živin využíváme jejich výsledků?
30.a) Vysvětlete termíny: základní hnojení, hnojení startovací, přihnojování, hnojení zásobní, hnojení meliorační. Kdy je v systému pěstování plodin používáme?
31.a) Důvody výživy rostlin mikroelementy. Principy hnojení mikroelementy (preventivní, akutní, doplňkové)