Popis:
1.Definice pojmu půda
Definice podle Dokučajeva /dynamické pojetí/.
„Půda je samostatný přírodně-historický útvar, který vzniká a vyvíjí se zákonitým procesem působení /vícerých/ půdotvorných činitelů“.
Půda je samostatný přírodně-historický útvar, který vzniknul v důsledku komplexního působení vnějších činitelů ( klima, biologický faktor, podzemní voda) na mateční horninu v určitém čase.
Definice podle Rammana /statické pojetí - dříve používané/.
„Půda je povrchová, zvětrávající vrstva pevné zemské kůry, která se skládá z rozdrobených, chemicky pozměněných hornin a zbytků rostlin a zvířat, žijících na půdě i v půdě“.
Půda je základní výrobní prostředek zemědělství, je zemědělskou výrobou ovlivňována /kladně i záporně/.
V průběhu výrobního procesu se vlastnosti půdy mění ( např. zrnitost je stabilní, půdní reakce proměnlivé).
Půdu je třeba chápat stále komplexněji jako složku přírodních prostředí, která spolu s atmosférou, hydrosférou a biocenózou(soubor všech živočichů, rostlin a bakterií žijících v daném prostředí) tvoří funkční ekologický systém - EKOSYSTÉM
Půdy jsou zkoumány v podobě přirozených trojrozměrných půdních jednotek - pedonů. Vlastnosti pedonů zkoumáme, měříme a vyhodnocujeme v pedologických sondách.
Úrodnost je schopnost půdy vytvářet podmínky pro růst vyšších rostlin.
Jednotlivé půdní vrstvy se sledují půdní sondou, která musí zasahovat tak hluboko, aby zasahovala až na matečnou horninu /100 - 120cm, ale i víc/. Odkrývají v čele sond vertikální půdní profil celého sledu půdních horizontů a svrchní části půdotvorného substrátu, případně mateční horniny nebo i podložní horniny.
Půdní horizonty, jsou jednotlivé vrstvy.
Každý horizont je zkoumán vizuálně /podle morfologických znaků/, dále analyticky.( s hraničními měřitelnými parametry.)
Každý horizont má vymezeny analytické vlastnosti a požadavky.
Matečná hornina se nachází pod půdním profilem a není ovlivněna zvětrávacími procesy.
Půdotvorný substrát je zvětrávacími procesy narušená mateční hornina.
Nejvrchnější vrstva /z několika vrstev/ matečné horniny ovlivňuje vznik a vlastnosti půd.
Podložní hornina - se svým materiálem nezúčastnila tvorby půdy, má odlišné vlastnosti než půdotvorný substrát ze kterého vznikla půda.
Klíčová slova:
půda
ekosystém
objemová hmotnost půdy
vlhkost půdy
hydrolimity
Obsah:
- 1.Definice pojmu půda
2. Mineralogické složení půd: primární minerály
3. Mineralogické složení půdy: sekundární hlinitikřemičitany /druhotné jílové minerály/
Druhotné minerály vznikly geochemickými přeměnami z minerálů matečné horniny.
4. Zrnitostní složení půdy, skeletovitost, půdní druh, zrnitostní třída
5. Půdní struktura
6. Měrná a objemová hmotnost půdy, půdní pórovitost
7. Vlhkost půdy /včetně výpočtů/
8. Kategorie půdní vody, retenční čáry půdní vlhkosti, půdní hydrolimity
9. Bilance vody a vodní režim půdy.
10. Konzistence zemin a technologické vlastnosti půdy.
11. tepelné vlastnosti půd:
12. ORGANICKÝ PODÍL PŮDY
13. Organický podíl půdy - půdní humus
14. Obsah, výskyt a funkce prvků v půdách
15. Půdní koloidy
16. Sorbční schopnost půdy
17. Půdní roztok, půdní reakce a pufrovitost půdy
18. Redukčně oxidační poměry v půdě
19. Litozem, ranker, rendzina, pararendzina
20. Regozem, fluvizem, koluvizem
21. Smonice, černozem, černice.
22. Šedozem, hnědozem, luvizem
23. Kambizem, kryptopodzol, podzol
24. Pseudoglej, stagnoglej, glej, organozem
25.Kultizem, antrozem
26.Bonitace půd