Vypracované zkouškové otázky z předmětu Občanské právo

1. Pojem soukromého práva a jeho základní zásady

Dělení práva na soukromé a veřejné u nás fungovalo na základě rakouské tradice od počátku ČSR do 40. let a po roce 1989 funguje opět.
Původ má toto dělení v právu římském. K rozlišení obou kategorií práva se používá či používala řada teorií. Nejznámější jsou:
1) Teorie zájmů
2) Teorie nadřízenosti a podřízenosti
3) Teorie rovného postavení subjektů
4) Teorie organická - dnes převládající. Kritériem je to, zda se alespoň jeden ze subjektů právního vztahu stal jeho subjektem z důvodu výkonu funkce veřejného svazu nebo z důvodu členství v něm. Dalším znakem veřejnoprávního vztahu je to, že v něm jeden účastník vystupuje jako nositel veřejné svrchované moci a jako silnější subjekt mu může jednostranně ukládat povinnosti nebo zakládat práva.
Pro soukromé právo je naopak charakteristická rovnost účastníků. Práva ani povinnosti nelze zakládat jednostranně a pokud vznikne mezi účastníky vztahu neshoda, řeší ji soud, před kterým mají oba rovné postavení. Tato zásada rovnosti účastníků implikuje autonomii vůle účastníků. To znamená, že je jen na vůli účastníků, zda na sebe některý z nich vezme nějakou povinnost nebo se stane subjektem práva.
I pokud použijeme všechna tato kritéria, stále zůstávají vztahy, které nelze jednoznačně zařadit ani do jedné kategorie - vztahy sporné a hybridní.