Popis:
1. Pojem práva, právo objektivní a právo subjektivní, právo pozitivní a právo přirozené
Právo - nemůže být jednoznačně vymezeno, může být zkoumáno zejména:
• v rovině normativní (jako systém pravidel regulujících chování lidí)
• v rovině sociální ( jako systém společenských vztahů determinující obsah těchto pravidel a zároveň výsledek normativní regulace)
• v rovině axiologické ( z hlediska hodnot, které jsou v normativní regulaci zprostředkovány)
• v rovině mocenské ( jako prostředek realizace státní politiky, respektive mezinárodní politiky)
• v rovině informační ( jako nositel informací pro adresáty norem)
Objektivní právo
- rozumí se jím právo v normativním smyslu - souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznávaných státem. Právní normy se vyznačují formální účinností, jsou obsaženy v oficiálních, státem uznaných pramenech práva. Právo jako systém norem lze chápat vskutku jako určitou část objektivní reality, do níž jednotlivé právní subjekty ( PO, FO, orgány veřejné moci) vstupují.
Subjektivní právo
- představuje možnost chování, zaručenou právním subjektům objektivním právem. Struktura subjektivního práva zahrnuje jak samotnou možnost chování, tak tomu odpovídající právní povinnosti jiného právního subjektu. Právní povinnost je možno vymezit jako nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce.
Právo lze dále dělit na:
» právo veřejné (normy práva veřejného upravují také vztahy ve společnosti, v nichž stát s jeho orgány vystupují jako nadřízení nositelé moci vůči podřízeným osobám, kterým jsou uloženy povinnosti -> např. trestní, finanční, správní)
» právo soukromé (normy práva soukromého upravují takové vztahy ve společnosti, v nichž je rovné postavení účastníků, a to i tehdy, když je jedním z účastníků stát. -> např. občanské, obchodní, rodinné)
» právo hmotné ( úprava podstaty - např. v trestním právu - co je trestný čin, sankce apod.)
» právo procesní (upravuje procesní postup - např. trestní, občanský S.Ř.)
Klíčová slova:
objektivní právo
prameny práva
subjektivní právo
aplikace práva
metodologie
interpretace práva
legalita
legitimita
Obsah:
- 1. Pojem práva, právo objektivní a právo subjektivní, právo pozitivní a právo přirozené
2. Pojem a druhy pramenů práva
3. Normativní právní akty - ústavní zákony, ústava, zákony a kodexy, prováděcí předpisy, vnitřní předpisy
4. Obyčejové právo - právní obyčeje a zvyklosti
5. Právní precedenty - soudcovské právo
6. Normativní právní smlouvy
7. Prameny práva ČR
8. Pojem a struktura právních norem
9. Druhy právních norem
10. Časová, prostorová a osobní působnost právních norem, retroaktivita
11. Právo mezinárodní a právo vnitrostátní
12. Prameny práva EU
13. Právo veřejné a soukromé
14. Právo hmotné a právo procesní
15. Subjektivní právo a právní povinnosti
16. VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK SUBJEKTIVNÍCH PRÁV A PRÁVNÍCH POVINNOSTÍ (PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI)
17. Právní subjektivita, druhy subjektů práva
18. Druhy právní způsobilosti
19. Aplikace práva orgány veřejné moci
20. Akty aplikace práva a jejich klasifikace, právní moc a vykonatelnost
21. Pojem a funkce interpretace práva, závaznost a významnost interpretačních závěrů v oblasti práva
22. Metodologické direktivy interpretace práva, základy právní argumentace
23. Subjektivní a objektivní právní odpovědnost
24. Vztah práva a státu, doktrína rechtsstataatu a doktrína „rule of low“
25. Znaky soudobého právního státu - základní práva a svobody, dělba moci
26. Legalita a legitimita, demokracie