Vypracované zkouškové otázky z předmětu Ústavní právo
Popis:
1. Pojem ústavního práva
Právo je společensko-vědní disciplína zabývající se vztahy, reguluje interakci různých subjektů ve společnosti, ve vztahu k věcem mezi sebou apod. Předmětem právní opravy jsou tudíž určité vztahy. To lze říci též o ústavním právu, jako o vyvinuvší se disciplíně.
Ústavní právo se v právních vědách posuzuje nejméně ve třech aspektech:
» odvětví práva konkrétních států
» vědecká disciplína
» pedagogická disciplína v systému univerzitního (VŠ)
Ústavní právo = státní právo → okruh společenských vztahů je přibližně stejný.
U nás tedy Ústavní právo - rozsah ústavněprávní úpravy je podstatně širší než jenom systém státní moci.
» zrodilo se z potřeby stanovit určitá pravidla pro činnost institucí státu, FO a postupně též politických stran a systému veřejné moci.
» Jeho vývoj souvisí s vývojem demokracie a pojetí svobody, postupně též s myšlenkou ústavního a právního státu.
2. Historický a současný význam ústav, etapizace moderní ústavnosti
pojem ústava:
- od konce 16. stol. byl výraz „základní zákon“ pro popis těch norem, které upravují statut francouzské monarchie
- slovo „ústava“ zavedeno v 18. stol. v mnoha významech - ústava předně znamená „zřizovat“, „formovat“ - slovo ústava bylo užíváno v antickém Římě pro vyhlášení legislativních opatření
- již od 18. stol. se na světě začíná užívat pojmu „ústava“ jako aktu vymezujícího základy zřízení státu a v tom smyslu dnes existuje ve většině jazyků světové lidské kultury
- s demokratickými revolucemi moderní historie se začíná vyvíjet moderní ústavnost - jejím základem jsou deklarace, právní akty, ústavy, rozhodnutí ústavních soudů atd. > tyto akty jsou v historii obvykle výsledkem situace, kdy nová politická autorita (koalice) zakotvuje politické a právní předpisy nového zřízení
Klíčová slova:
ústavní právo
realizace ústavy
příjímaní
ústavní stát
státní orgán
lidská práva
demokratická ústavnost
Obsah:
- A
1) Pojem „ústavní právo“, jeho obsah a různé významy
2) Historický a současný význam ústav, etapizace moderní ústavnosti
3) Základní rysy moderní demokratické ústavy
4) Základní prameny demokratické ústavnosti
5) Dominantní ústavní modely
6) Ústavněprávní vztahy a jejich druhy
7) Subjekty ústavněprávních vztahů
8) Předmět a obsah ústavněprávních vztahů
9) Ústavní právo hmotné, procesní a sporné
10) Interpretace ústavy a její specifika
11) Realizace ústavy
12) Soudní ochrana ústavnosti a její druhy
13) Ústava jako „základní zákon“
14) Ústava jako „produkt a právní rámec demokracie“
15) Ústava jako „společenská smlouva“
16) Ústava a veřejná moc v právním státě
17) Ústava a její vztah principům suverenity lidu a svrchovanosti státu
18) Ústava a demokratické formy vládnutí
19) Ústava a mezinárodní právo
20) Ústava a dělba moci
21) Ústava a politický systém
22) Způsoby přijímání a změny ústav
23) Normativní struktura ústavy
24) Rigidita a flexibilita ústavních norem
25) Přirozené právo a demokratická ústavnost
26) Ústava de iure a de facto
27) Ústava hodnotově neutrální a hodnotově orientovaná
28) Ústavodárná moc a její formy
29) Ústavněprávní odpovědnost
30) Právní stát ve významu formálním a materiálním
31) Ústavní stát
32) Vztah dělby moci k formě vlády, vládnutí a státu
33) Pojem „státní orgán“, „státní zařízení“ a „státní služba“
34) Pojem „pravomoc, působnost a příslušnost“ státního orgánu
35) Lidská práva, jejich klasifikace a význam pro demokratickou ústavnost
B
1.) Ústavní právo ČR, jeho charakteristika a vztah k ostatním odvětvím práva
2.) Vnitrostátní a nadstátní prameny české ústavnosti
3.) Rysy a etapy čs. ústavního vývoje od roku 1918
4.) Kontinuita a diskontinuita při vzniku samostatné ČR
5.) Ústavní základy ČR, státní území, hranice a symbolika
6.) Státní občanství ČR, jeho obsah, důsledky a vztah k občanství EU
7.) Pojem „ústavní pořádek“, jeho klasifikace, podmínky změn a dopnění
8.) Pojem „právní řád“ a pyramida právních norem podle Ústavy ČR
9.) Ústava ČR, její subjekty, předmět, obsah a základní struktura
10.) Základní principy Ústavy ČR, forma vlády, vládnutí a státu
11.) Přímá a zastupitelská demokracie dle Ústavy ČR
12.) Poměr mezinárodního a vnitrostátního práva dle Ústavy ČR před a po 1. 6. 2002
13.) Mezinárodní smlouvy dle Ústavy ČR, jejich klasifikace, postavení a ústavní význam
14.) Právo Evropské unie, jeho základní prameny a rysy
15.) Vztah ústavního práva a práva EU, tzn. podmíněný přenos pravomocí
16.) Koncepce dělby moci podle Ústavy České republiky
17.) Parlament ČR - ústavní postavení a pozice v systému dělby moci
18.) Ústavněprávní vztahy PS a Senátu
19.) Prezident republiky - ústavní postavení a pozice v systému dělby moci
20.) Ústavněprávní vztahy prezidenta a vlády
21.) Pojem „veřejná správa“, její struktura a organizační principy
22.) Obecné soudnictví v ČR - ústavní postavení, soustava a organizační principy
23.) Ústavní soud ČR - ústavní postavení, organizace a pozice v systému dělby moci
24.) Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka - ústavní postavení
25.) Územní samospráva v ČR - ústavní postavení
26.) Politické strany, jejich postavení a význam v ústavním systému ČR
27.) Ústavní základy volebního práva, pojem a postavení „volebních zákonů“
28.) Listina, její subjekty, předmět, obsah a struktura
29.) Základní principy Listiny
30.) Lidská a občanská práva - diferenciace
31.) Práva osobní (hl. II odd. I. Listiny)
32.) Práva politická v Listině
33.) Práva hospodářská, sociální a kulturní
34.) Práva národnostních a etnických menšin
35.) Právo na soudní a jinou právní ochranu
C
1.) Komplexní ústavy Československa od roku 1918 - základní rysy
2.) Formální a materiální postavení Ústavy ČR v ústavním pořádku
3.) Kategorie „ústavních zákonů přijatých podle současné Ústavy“
4.) Vnitrostátní proces schvalování prezidentských mezinárodních smluv
5.) Mechanismus vnitrostátního působení práva EU a jeho principy
6.) Ústavněprávní aspekty práva EU
7.) Parlament ČR, jeho struktura a vnitřní organizace
8.) Parlamentní právo procesní a jeho obsah
9.) Ústavněprávní pojetí mandátu poslance a senátora a jejich procesní ochrana
10.) Výbory a komise komor Parlamentu ČR
11.) Poslanecký a senátorský klub
12.) Fáze legislativního procesu
13.) Ústavní základy volby prezidenta republiky
14.) Ústavní odpovědnost vlády a její projevy
15.) Pravomoci Ústavního soudu ČR
16.) Závaznost nálezů Ústavního soudu, její formy a význam pro českou ústavnost
17.) Ústavní postavení VÚSC (krajů), jejich orgány a vztah ke státu
18.) Ústavní postavení ZÚSC (obcí), jejich vztah ke státu
19.) Ústavní základy bezpečnosti ČR
20.) Veřejný ochránce práv a jeho postavení v ústavním systému ČR
...
...
...
O souborech cookie na této stránce
Soubory cookie používáme pro funkční účely, pro shromažďování a analýzu informací o výkonu a používání stránky.