Základní rysy výchovy. Funkce výchovy v životě člověka a společnosti

Výchova: cílevědomé, záměrné, soustavné a organizované působení na člověka. Rozvíjení osobnosti (různé definice). Výchovou se snažíme o komplexní rozvoj jedince

Obecné rysy výchovy: mezi výchovou a společností je vždy hluboká vazba (každá výchova vždy byla determinována ideály své společnosti, její ekonomikou, jejím sociálně - politickým uspořádáním i její kulturou). Je hodnotově pozitivně zaměřená, výchova působí záměrně (x prostředí, které působí bezděčně). Výchova spolu s dědičností a prostředím ovlivňuje a rozvíjí jedince.

Základní rysy výchovy:
Výchova by měla být demokratická (rovnost šancí na vzdělání), humanistická (dílna lidskosti), univerzální (týká se každého a všude), pluralitní, globální + teritoriální + individuální, interkulturní, komplexní, permanentní (jde o celoživotní rozvíjení osobnosti) a spjatá se životem. Předpokládá propojit výchovu druhým jedincem (heteroedukaci) a sebevýchovu (autoedukaci), mnohostranná orientace (dříve jednostranná), snaží se:
 připravit jedince pro základní sociální role
 rozvíjet základní fyzické a psychické kvality jedince (poskytuje mu potřebné vědomosti, cvičí jeho dovednosti a návyky)
 rozvíjet jedince v jednotlivých oblastech kultury (filozofie, ekonomiky, práva,…)

Druhy výchovy:
• přímá = intencionální (bezprostřední pedagogovo působení)
• nepřímá = funkcionální (působení upraveným prostředím)
• heteroedukace - výchova druhým jedincem
• autoedukace - sebevýchova