Zkouškové otázky - vypracované - České právní dějiny

2) Velkomoravská říše - stát a právo


Stát a jeho orgány
V čele státu stál kníže (nejvyšší zákonodárce a velitel vojsk) - v pramenech té doby je Rostislav a Svatopluk někdy nazýván král (rex). Můžeme nalézt i pojem králek (u východních Franků) a padišáh (král králů) v perských pramenech. Kníže byl nejdříve ustanovován na základě zásady seniorátu, který byl však poměrně rychle nahrazen primogeniturou. Pokud by nebyl nástupce, mohla se uplatnit volba panovníka na sjezdu velmožů. Nevíme, kde vládce sídlil, tradice říká, že na Veligradě, snad to může být Staré město na Moravě).
Poradním orgánem knížete byla rada.
Panovníka a stát chránila vojenská družina. Neměla však jen vojenské funkce. Skládala se z věrných přátel knížete, rekrutovali se z ní úředníci pro velkomoravský dvůr. Úřednický aparát se vytvářel zejména pod vlivem Východofrancké říše. Obdobné vojenské družiny se nacházely i v místech regionální správy.
K nejváženějším úřadům patřil kancléř (měl na starosti písemnosti) a taverník (správce financí).
Poradní a soudní funkci plnil sjezd velmožů. Účastnila se ho urozená velkomoravská knížata a někdy i privilegované svobodné osoby.
Místní správa
Regionální správa byla založena na hradských obvodech (župy). Nejvyšším úředníkem dosazeným knížetem byl župan (správce dvora). Také na hradech sídlily vojenské družiny. Postupně se zde vyvíjel aparát, který měl na starosti správu a soudnictví.
V rámci hradských obvodů se vytvářela i církevní správa, která splývala se správou místní. Na Velké Moravě bylo vytvořeno arcibiskupství a v několika diecézích biskupství (uvádí se počet tři až sedm, pravděpodobně byly tři).
Právo na Velké Moravě
Existovalo zde právo obyčejové, pro které platí dvě zásady - dlouhodobé užívání, musí být pociťováno jako norma (sankcionováno). Nalezneme zde vlivy práva východofranckého i byzantského.
Zákon sudnyj ljudem (Soudní zákon pro laiky - druhá polovina 9. století). Sestavili jej Cyril a Metoděj. Má 33 článků, tvoří doplněk obyčejového práva. Je pořízen podle Eklogy (= pastýřská báseň, byzantská právní památka z 8.století), některé tresty jsou ale mírnější (v Ekloze najdeme tresty mrzačící a hrdelní). Nalezneme zde trestní právo (nebrat zaujaté svědky, rozlišit místo činu - veřejné místo, pusté místo), majetkové právo (dělení kořisti) a několik norem práva manželského (vycházelo ze zásad křesťanství - z monogamie a nerozlučitelnosti svazku).
Anonymní homílie (homilie = výklad části biblického textu). Sestavil ji Metoděj. Je spojena s právem církevním, obsahuje výzvu adresovanou soudním orgánům, aby dodržovaly Soudní zákon pro laiky.
Nomokánon (= bírka zákonů). Je to Metodějův překlad (ne pasivní) byzantské památky ze 6. století - Synagoge od Jana Scholastika. Je stručnější. Nalezneme zde normy, které jsou přímo církevní provenience, ale i normy, které vydával stát.
Staroslověnský pedestenciál. Sloužil k stanovení pokání za hříchy. Rozlišuje se v něm vražda a zabití.