Zkrácené vypracované otázky z předmětu Makroekonomie

1) INFLACE A PROTIINFLAČNÍ POLITIKA
Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny. K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina.
Cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnání s cenami určitého vybraného základního období.
Nejčastěji používanými indexy k vyjádření všeobecné cenové hladiny jsou: index spotřebitelských cen, index cen výrobců, deflátor HDP (HNP)
Index spotřebitelských cen (CPI) - cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb, spotřebovaných průměrnou domácností.
Index cen výrobců (PPI) - bývá specifikován pro různá odvětví a obory, jako index cen průmyslových výrobců. Všeobecně se uznává, že vývoj PPI signalizuje nadcházející změny v CPI.
Deflátor HDP (HNP) - košem jsou v tomto případě všechny statky, obsažené v daném ukazateli produktu a vahami je podíl daného statku v produktu.
Dochází-li ve zkoumaném období k poklesu cenové hladiny, jde o deflaci. Častější je pokles (decelerace) míry inflace, klesající procentní přírůstky cenové hladiny = dezinflace.
Nevyrovnaná inflace - ceny jednotlivých statků rostou rozdílným tempem.
Známe tři stupně podle závažnosti inflace: mírná, pádivá, hyperinflace
další členění: Zjevná inflace, Potlačená (blokovaná) inflace - státní orgány se snaží brzdit inflaci. , Skrytá
Inflace je nepřetržitý růst cenové hladiny v dlouhodobém časovém horizontu. Poptávková inflace - inflace tažená poptávkou (růst agregátní poptávky)
Nabídková inflace - na straně nabídky nadměrným růstem cen v důsledků růstu nákladů
firem díky růstu cen vstupů).
Poptávková inflace a změna reálného produktu - zdrojem růstu poptávky jsou snahy o udržení míry nezaměstnanosti pod přirozenou mírou a rozpočtové schodky vlády, které se pokrývají emisí peněz. Hlavní důvodem je tedy silná fiskální nebo monetární politika.
Očekávaná inflace -vychází z poznatků subjektů z minulosti a na základě předvídaní prostřednictvím modelových situací. Závěr - je-li skutečná produkce rovna potenciálnímu produktu a vliv nabídkové inflace je nulový potom očekávaná inflace je rovna skutečné a ekonomika je na dlouhodobé Phillipsově křivce.
Vztah nominálního a reálného produktu a míry inflace - tempo růstu nominálního produktu se rovná součtu tempa růstu inflace a tempa růstu reálného produktu.
Nabídkového šoku - jako zdroje nabídkové inflace je např. devalvace tuzemské měny (zdražuje dovoz - zvyšuje agregátní cenovou hladinu). Dochází k růstu cenové hladiny
Dezinflace - snižování míry inflace. Restriktivní monetární nebo fiskální politika. Existují dvě metody: Cold turkey (výrazný a krátkodobý) recese je krátkodobá ale hlubší. Cenou je výrazný pokles skutečného produktu pod jeho potenciální úroveň.; Gradualistická metoda (pomalé a postupné) recese je mírnější, ale delší doba trvání. Cold turkey je důvěryhodnější. V obou případech je rozhodující chování subjektů a jejich přizpůsobování očekávané inflaci.
Důsledky inflace - Vliv inflace na reálné důchody a bohatství; Inflace zatěžuje ekonomické subjekty dodatečnými náklady; Vliv inflace na ekonomickou aktivitu
Vyrovnaná inflace - znamená, že růst cenové hladiny postihuje všechny ceny stejně Anticipovaná inflace - znamená, že průběh inflace je rovnoměrný (nejsou náhlé výkyvy, lze předpokládat)
Možnosti protiinflační politiky - Protiinflační politika orientovaná na agregátní poptávku; Důchodová politika - Výhodami zde je snížení inflace bez růstu nezaměstnanosti a poklesu produktu., Nevýhodami:regulace mezd a cen potlačuje informace o vývoji poptávky a nabídky a omezuje efektivnost alokace výrobních faktorů; Monetární politikou - zabezpečením stabilní cenové hladiny v podobě monetaristického měnového pravidla
Inflace v ČR - 2012 - 3,3%, březen 2013 - 2,8%